První zvýšení sazeb po několika letech
Pro zvýšení základní úrokové sazby hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady. Jeden z radních se přikláněl k ponechání dosavadní úrovně. Podle vedení ČNB se v ekonomice začínají objevovat faktory, které by mohly v příštích měsících znovu posílit inflační tlaky, a centrální banka proto považuje za nutné jednat včas.
Guvernér Aleš Michl po jednání zdůraznil, že úkolem ČNB je především chránit hodnotu peněz a udržovat stabilní cenové prostředí. „Je potřeba, abychom byli přísní, protiinflační. Čekejte, že budeme přísní i nadále, chceme brzdit úvěry, růst množství peněz v ekonomice, podporovat spoření a mít nízkou inflaci i nadále,““ uvedl přímo.
Podle centrálních bankéřů je důležité zabránit tomu, aby se do ekonomiky přenesla očekávání vyšší inflace. Právě ta totiž mohou vést k rychlejšímu růstu mezd, cen služeb nebo spotřebitelské poptávky, což by zdražování dále podporovalo.
Babiš rozhodnutí kritizuje
Rozhodnutí bankovní rady se setkalo s kritikou premiéra Andreje Babiše. Ten dlouhodobě upozorňuje, že vyšší úrokové sazby zdražují financování domácností i podniků a mohou brzdit hospodářský růst.
Podle premiéra by centrální banka měla více zohledňovat situaci lidí splácejících hypotéky nebo firem, které investují pomocí úvěrů. Zvýšení sazeb podle něj přichází v době, kdy ekonomika stále čelí řadě nejistot.
Guvernér Michl na premiérova slova reagoval poměrně ostře. Připomněl, že Česká národní banka je nezávislou institucí a její rozhodnutí nesmějí podléhat politickým tlakům. „Jsme tady pro budoucnost země. Nehodlám se přes média s nikým dohadovat,“ prohlásil.
Dražší hypotéky mohou zasáhnout statisíce domácností
Největší dopad kroku ČNB mohou lidé pocítit na trhu s bydlením. Základní úroková sazba sice není totožná se sazbami hypoték, ale její vývoj významně ovlivňuje cenu úvěrů v celé ekonomice.
Mohlo by vás zajímat
Průměrné hypoteční sazby v posledních letech prošly výraznými změnami. Zatímco před několika lety bylo možné získat hypotéku s úrokem pod dvěma procenty, období vysoké inflace okolo roku 2023 je posunulo až k hranici šesti procent. Následně sazby postupně klesaly, nyní však banky opět počítají s mírným zdražením.
Situace se dotkne především klientů, kterým v nejbližších dvou letech skončí fixace. Těch jsou podle odhadů stovky tisíc. Řada z nich bude refinancovat za méně výhodných podmínek než v minulosti, což může znamenat vyšší měsíční splátky.
Zároveň pokračuje růst průměrné výše hypoték. Důvodem jsou především vysoké ceny nemovitostí. Nově poskytovaný hypoteční úvěr se dnes pohybuje kolem 4,5 milionu korun, což je historicky velmi vysoká hodnota.
Rizikem jsou mzdy, služby i geopolitika
ČNB své rozhodnutí nezdůvodňuje pouze současnou inflací, ale především výhledem do budoucna. Bankovní rada upozorňuje na několik faktorů, které mohou zdražování znovu urychlit.
Jedním z nich je rychlý růst mezd. Přestože vyšší příjmy zlepšují životní úroveň domácností, mohou zároveň vytvářet tlak na další růst cen. Firmy totiž vyšší náklady na zaměstnance často promítají do cen svých výrobků a služeb.
Centrální banka sleduje také pokračující zdražování ve službách, které bývá odolnější vůči poklesu inflace než ceny zboží. Významnou roli podle bankéřů hrají i veřejné výdaje státu.
Další nejistotu představuje zahraniční vývoj. Ekonomové upozorňují, že do cen se zatím nemusely plně promítnout všechny dopady geopolitických konfliktů. Napětí v některých částech světa může ovlivňovat ceny energií, dopravy i zemědělských komodit, což se následně promítá do cen pro konečné spotřebitele.
Úspory mohou vydělávat více
Vyšší úrokové sazby však nemají pouze negativní dopady. Mohou být výhodné pro lidi, kteří spoří. Banky obvykle na změny měnové politiky reagují nejen úpravou úvěrů, ale také nabídkou atraktivnějších úroků na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech.
ČNB dlouhodobě zdůrazňuje, že zdravá ekonomika potřebuje rovnováhu mezi spotřebou a spořením. Vyšší úročení vkladů proto může část domácností motivovat k odkládání peněz místo okamžité spotřeby, což pomáhá zmírňovat inflační tlaky.
