Nový (ab)normál
Se suchem se ruku v ruce s měnícím se klimatem musíme naučit žít. Letošek se ale běžným standardům poslední dekády přece jen vymyká. Květnové množství srážek bylo na našem území nadprůměrné, ačkoliv se lišil přísun vody vzhledem k jednotlivým krajům. Nejvíce srážek zaznamenali v Plzeňském a Karlovarském kraji – tam také postupně docházelo i ke zvedání hladin řek. Naopak větší sucho hlásí kraj Liberecký a pomezí krajů Středočeského, Pardubického a Kraje Vysočina. Jelikož stávající počasí je do jisté míry extrémem, přílišné množství vody již poškodilo některé louky, zemědělci se potýkají také s podmáčenými poli a obávají se uhnívání některých plodin.
Obecně pak platí, že v půdě do hloubky 40 cm odborníci z projektu Intersucho aktuálně nezaznamenávají poprvé za deset let sucho. Situace se dle nich mění až v hloubce okolo 1 metru, v hlubších vrstvách tedy voda stále chybí. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci a vodohospodáři. Oproti minulým suchým rokům dosahují některé průtoky potoků i svého desetinásobku. Klimatologové pak potvrzují, že srážky posledních týdnů naplnily půdu napříč Českem potřebnou vláhou.
Hladiny řek
Silné deště se samozřejmě projevily také na stoupajících hladinách řek – nikde však zatím situace nedosáhla kritických hodnot. „Průtoky v řekách se pohybují v poměrně širokém rozmezí. Povodí Moravy je vzhledem k průtoku rozděleno do tří pásem. Ve Zlínském kraji a části kraje Moravskoslezského se projevily přívalové srážky, takže tamní průtoky jsou na několikanásobcích standardů,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy, Petr Chmelař. Dodal ale také, že situace v povodí Moravy je nyní poměrně dobrá a klidná, přívalové srážky totiž nebyly vzhledem k celkovému úhrnu příliš velké. „Nádrže bezpečně zvládají povodňové průtoky převádět. Kdyby přišly další přívalové deště, retenční nádrže nejsou naplněné,“ ubezpečil také Chmelař. V povodí Vltavy jsou nyní takové průtoky vody, jako tomu bylo naposledy v tomto období před 10 lety.
Srážek obecně ubývá
V posledních letech byly celkové roční úhrny srážek průměrné. To, že nyní poměrně hojně prší, podle klimatologů neznamená, že taková situace bude i za měsíc. Dle jejich poznatků totiž množství srážek zůstává dlouhodobě stejné, kvůli vyšším teplotám ale poste výpar, takže se příroda rychleji vysušuje. Ne náhodou se tedy Česko snaží proti suchu systematicky bojovat – např. tím, že navrací řeky do jejich původních – přírodních – koryt. Na výstavbu vodních nádrží a tůni se zase zaměřují Lesy ČR, které se snaží vracet vodu právě do lesů. Podobné kroky volí také národní parky, které obnovují mokřady.
Na opatření proti suchu Česko jen v loňském roce vynaložilo téměř 27 mld. Kč, přičemž na 70 % finančních prostředků plynulo z evropských zdrojů.
