Proč zmizeli neandrtálci?
Ještě před desítkami tisíc let nebyl člověk na Zemi sám. Evropou se tehdy pohyboval jiný druh lidí – neandrtálci. Byli zdatnými lovci, dokázali přežívat v drsných podmínkách doby ledové a po dlouhou dobu představovali úspěšné obyvatele evropského kontinentu. Přesto nakonec zmizeli. Co se s nimi stalo, zůstává jednou z největších záhad lidských dějin.
Neandrtálci obývali Evropu a části západní Asie po statisíce let. V době, kdy se na scéně objevil Homo sapiens, už měli za sebou dlouhý vývoj a byli dokonale přizpůsobeni prostředí, v němž žili. Přibližně před 45 až 40 tisíci lety však jejich stopy z archeologických nalezišť postupně mizí. Moderní člověk naopak pokračuje v šíření napříč kontinenty.
Vědci zkoumají dávné geny
Paleoantropologové se již dlouhá léta snaží zjistit, proč neandrtálci zmizeli. Jednou z cest je studium genetické informace zachované v kosterních pozůstatcích. Významné poznatky přinesl výzkum vědců z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku.
Badatelé analyzovali mitochondriální DNA získanou z kostí neandrtálců nalezených na rozsáhlém území od Pyrenejského poloostrova až po Rusko. Výsledky naznačily, že genetická rozmanitost neandrtálské populace byla překvapivě nízká. Jinými slovy – neandrtálců pravděpodobně nebylo mnoho a jednotlivé skupiny žily poměrně izolovaně.
Malá populace představuje pro každý druh značné riziko. Stačí období nedostatku potravy, prudká změna klimatu nebo šíření nemocí a počet jedinců může rychle klesnout pod hranici, ze které už není návratu.
Mohlo rozhodnout klima i konkurence
Právě klimatické změny patří mezi nejčastěji zmiňované příčiny neandrtálského ústupu. Konec jejich existence se časově překrývá s obdobím výrazných výkyvů počasí během poslední doby ledové. Krajina, na kterou byli po tisíce let zvyklí, se měnila a s ní i dostupnost zvěře, na níž byli závislí.
Do toho vstoupil další faktor – Homo sapiens. Moderní člověk přicházející z Afriky mohl představovat konkurenta v boji o zdroje i loviště. Vědci se dnes většinou přiklánějí k názoru, že za zánikem neandrtálců nestála jediná příčina, ale souhra několika nepříznivých okolností.
Mohlo by vás zajímat
Neandrtálci v nás možná stále žijí
Zásadní obrat ve výzkumu přinesl rok 2010, kdy se podařilo rozluštit značnou část neandrtálského genomu. Výsledek překvapil odborníky i veřejnost. Ukázalo se, že naši dávní příbuzní nezmizeli úplně beze stopy.
Lidé žijící dnes mimo Afriku nesou ve své dědičné výbavě malé množství neandrtálské DNA. To znamená, že se neandrtálci a Homo sapiens v minulosti setkávali natolik blízce, že spolu měli potomky. K těmto kontaktům zřejmě docházelo především na Blízkém východě, kde se cesty obou lidských druhů opakovaně křížily.
Tajemství, které stále odolává
Přes všechny moderní technologie a pokroky genetického výzkumu zůstává otázka zániku neandrtálců otevřená. Zdá se, že je nezničila jediná katastrofa ani jeden nepřítel. Mnohem pravděpodobnější je, že jejich osud zpečetila kombinace malé populace, klimatických změn a postupného střetávání s Homo sapiens.
Ať už však jejich příběh skončil jakkoli, jedno je jisté. Neandrtálci nebyli primitivními jeskynními lidmi, jak si je představovaly starší generace. Byli to naši blízcí příbuzní, kteří po desítky tisíc let sdíleli svět s předky dnešního člověka. A malá část jejich odkazu možná přežívá v nás samotných.

