Mrazy zničily květy, sucho dorazilo zbytek
Problémy začaly už na jaře, kdy ovocné sady zasáhly dvě výrazné vlny mrazů. Kritická byla především noc z 29. na 30. dubna, kdy teploty v některých oblastech klesaly několik hodin pod bod mrazu. Nejcitlivější byly v té době právě rozkvetlé ovocné stromy.
U jabloní se první letní odhad sklizně pohyboval kolem 53 procent pětiletého průměru. U třešní odborníci očekávali jen necelých 60 procent běžné produkce. Už tehdy bylo zřejmé, že letošní sklizeň bude výrazně slabší.
Následné počasí situaci ještě zkomplikovalo. Tam, kde některé stromy po mrazech plody udržely, přišlo období vysokých teplot a nedostatku vláhy. Část úrody proto nedokázala dorůst do běžné velikosti a kvality. V některých sadech přitom po jarním poškození nezůstalo prakticky nic. Ještě horší situace je v některých regionech. Jižní Čechy zasáhly kromě mrazů také kroupy a další výkyvy počasí.
Pro pěstitele je přitom problémem nejen samotné množství, ale také kvalita. Výběrového ovoce vhodného pro přímý prodej tak bude letos výrazně méně.
Zemědělci chtějí pomoc
Kvůli mimořádnému rozsahu škod se řeší také finanční pomoc. Česko společně s Polskem usiluje o využití evropských prostředků určených na mimořádné situace v zemědělství. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (SPD) už v květnu žádal Evropskou komisi o mimořádnou podporu pro pěstitele. Tehdy se škody v českých sadech odhadovaly na 1,1 až 1,6 miliardy korun.
Pokud evropská kompenzace dorazí, pěstitelé ji ale podle současného vývoje nemohou očekávat okamžitě. Pomoc se bude odvíjet od konečného vyčíslení škod a evropského rozhodnutí.
Česko si samo nevystačí
Výpadek českých sadů je problematický i proto, že domácí produkce dlouhodobě ani nepokrývá celou tuzemskou spotřebu. Přibližně polovina ovoce, které Češi snědí, pochází z tuzemska, zbytek se musí dovážet.
Mohlo by vás zajímat
A ani dovoz letos nemusí být jednoduchým řešením. Mimořádné jarní mrazy zasáhly také další evropské pěstitelské země, především Polsko. To je přitom pro český trh klíčovým dodavatelem jablek. Ministerstvo zemědělství už na jaře upozorňovalo, že výpadek polské produkce může mít dopad na zásobování i ceny v Česku.
Výsledná cena pro zákazníka tak bude záviset na tom, jak dopadne sklizeň v dalších evropských zemích a kolik ovoce se podaří na český trh dovézt.
Zdražení se může projevit až postupně
Nižší úroda automaticky neznamená okamžitý skok cen v obchodech. U části ovoce rozhoduje dovoz, zásoby a také vývoj cen u pěstitelů a zpracovatelů. Aktuálně například ceny ovoce podle Českého statistického úřadu v srpnu meziměsíčně dokonce klesly o 4,4 procenta. To ale ještě neříká, jak se situace vyvine v dalších měsících, kdy se naplno projeví výpadek letošní sklizně a omezená nabídka domácího ovoce.
Pokud bude slabší sklizeň současně v Česku, Polsku a dalších evropských zemích, prostor pro levnější dovoz se zmenší. Právě tehdy může být tlak na růst cen pro spotřebitele výraznější.
Problém už není jen v sadech
Výkyvy počasí letos nezasáhly pouze ovocnáře. S dopady sucha a vysokých teplot na polích se potýkali i zemědělci. Podle údajů Českého statistického úřadu se například očekávaná letošní sklizeň základních obilovin pohybuje výrazně pod loňskou úrovní i pod pětiletým průměrem. U řepky je očekávaný pokles ještě výraznější.
Extrémní počasí navíc letos ukázalo svou sílu i teplotně. V Doksanech byla 28. června naměřena teplota 41,9 stupně Celsia, což je nové absolutní maximum pro území Česka. Pro zemědělce to znamená stále složitější plánování. Jedna část sezony může přinést mráz, další sucho a následně přívalové srážky nebo kroupy.
Na polích se objevují nové plodiny
Letošní sezona tak ukazuje, že v českém zemědělství už nejde jen o to, kolik hektarů kdo zaseje nebo kolik stromů vysadí. Stále důležitější je také to, zda rostliny budou schopné přežít počasí, které dokáže během několika dnů zničit úrodu za miliardy korun.
Není tak divu, že změna klimatu se postupně promítá i do toho, co se v Česku pěstuje. Vedle tradičních plodin se více prosazuje například sója, která se už neobjevuje jen na jižní Moravě, ale také v dalších částech Čech. Experimentuje se také s teplomilnějšími plodinami, například s batáty. Jejich většímu rozšíření ale zatím brání především odbytiště a ekonomika pěstování.
Tradiční plodiny proto z českých polí jen tak nezmizí. Zemědělci ale současně hledají nové odrůdy a způsoby hospodaření, které dokážou lépe zvládat nedostatek vody, vysoké teploty i jarní mrazy.
