Obklopuje ho led a pevnina
Severní ledový oceán je nejmenším a zároveň nejmělčím ze světových oceánů. Téměř ze všech stran ho obklopují kontinenty a ostrovy, přičemž v jeho středu se nachází severní pól. Jeho rozloha činí přibližně 15,6 milionu kilometrů čtverečních. Po většinu roku pokrývá jeho hladinu mořský led, jehož tloušťka běžně dosahuje několika metrů. Nejde tedy o žádnou tenkou ledovou skořápku, jakou známe z rybníků.
Mořská voda má jednu zajímavou vlastnost. Zatímco sladká voda mrzne při nule stupňů Celsia, slaná mořská voda až přibližně při minus dvou stupních. Rozpuštěná sůl totiž snižuje bod tuhnutí. Při zamrzání se navíc většina soli z ledových krystalů vytlačuje do okolní vody. Starší mořský led proto obsahuje jen malé množství soli a po roztavení může posloužit jako zdroj pitné vody. U čerstvě vzniklého ledu to ale ještě neplatí, protože v něm zůstávají kapsy slané vody.
Ukrývá jednorožce z mořských hlubin
Jedním z nejpozoruhodnějších obyvatel Arktidy je narval, kterému se přezdívá mořský jednorožec. Jeho samci mají totiž velmi neobvyklou ozdobu – dlouhý, spirálovitě stočený zub, který vyrůstá z horní čelisti. Může měřit až tři metry a na první pohled připomíná roh bájného zvířete.
Ve skutečnosti jde o prodloužený špičák, nikoli o skutečný roh. A právě jeho vzhled kdysi přispěl ke vzniku legend o jednorožcích. Narvalí kly se totiž dostávaly z arktických oblastí do Evropy, kde je lidé prodávali jako vzácné rohy bájných tvorů. Ve středověku a raném novověku jim připisovali dokonce zázračné vlastnosti, například schopnost odhalit jed v nápoji. Jejich cena proto bývala mimořádně vysoká.
Přivádí na svět obry veliké jako veverka
Mohlo by vás zajímat
Název Arktida pochází z řeckého slova arktos, které znamená medvěd. A není to náhoda. Právě zde žije mohutný lední medvěd, největší suchozemská šelma současnosti. Dospělí samci mohou vážit několik set kilogramů a měřit až tři metry na délku. Jejich život je úzce spojen s mořským ledem, odkud loví především tuleně. Někteří dokážou na ledových krách překonávat obrovské vzdálenosti.
Jenže i takový obr začíná svůj život jako drobný tvoreček. Novorozené medvídě váží přibližně půl kilogramu a měří jen kolem třiceti centimetrů. Je tedy skutečně maličké ve srovnání s dospělým zvířetem.
Střídá půlroční světlo s půlroční tmou
V okolí zemských pólů se odehrává přírodní úkaz, který si většina lidí dokáže jen obtížně představit. Zatímco u nás se střídá den a noc každých čtyřiadvacet hodin, na samotném severním pólu trvá polární den přibližně půl roku. Slunce zde na jaře vyjde a nezapadne až do podzimu. Poté přichází období polární noci, kdy se nad obzorem neobjeví celé měsíce.
Na jižním pólu je situace přesně opačná. Když severní pól zažívá léto a nepřetržité světlo, jižní pól se noří do zimní tmy. O půl roku později si obě oblasti role vymění. Za tento pozoruhodný jev může sklon zemské osy, kvůli němuž jsou jednotlivé části planety během oběhu kolem Slunce různě nakloněné k jeho paprskům.
Ukrývá na dně podmořské sopky
Ani hlubiny Severního ledového oceánu nejsou tak pusté, jak by se mohlo zdát. Na jeho dně se táhne Gakkelův hřbet, rozsáhlé podmořské pohoří dlouhé přibližně 1800 kilometrů. V jeho oblasti se nacházejí také hydrotermální vývěry, z nichž uniká horká voda obohacená o rozpuštěné minerály. V jejich okolí vznikají neobvyklé ekosystémy, kde mohou žít různí bezobratlí živočichové a mikroorganismy. Je to pozoruhodný svět, který dokazuje, že život dokáže existovat i v místech, kam neproniká sluneční světlo.
Zůstává jednou z nejméně probádaných oblastí planety
Severní ledový oceán je místem mnoha protikladů. Na jeho hladině se pohybují obrovští savci, pod ledem přežívají drobné organismy a hluboko na dně se odehrávají geologické procesy, o nichž toho stále mnoho nevíme. Je to prostředí drsné, nehostinné, ale zároveň překvapivě bohaté. A možná právě proto nás jeho tajemství budou ještě dlouho fascinovat.





