Objevy zatím přinesly nejstarší kresby na stěnách jeskyně v České republice, jejich stáří je až 7 200 let, neolitické kresby v zadní části Ledové chodby, v Bezejmenné chodbě se v sedimentech našly pozůstatky penězokazecké dílny, pravěké štípané industrie, fragmenty pravěké a středověké keramiky a úlomky záhadné břidlicové destičky s basreliéfem připomínajícím procesí dvanácti chetitských bohů. „Při dvoutýdenním výzkumu letos v srpnu byly sondy na třech místech. Opět v chodbě bezejmenné, dále u útvaru ,Mozek´ a ve výklenku za Netopýřím jezírkem. V bezejmenné chodbě byly nalezeny další střížky z penězokazecké dílny, štípaná industrie a pravěké a středověké keramické střepy,“ popisuje Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.
Letošním významným objevem byly tři ozdoby – ulity z plže zubovce dunajského s vybroušeným otvorem, které dle archeologů zapadají do období pozdního paleolitu až středního neolitu, tedy do rozmezí před 12 až 6 tisíci lety. „Nález by tak mohl korespondovat nejen s dřívějšími nálezy v portálu jeskyně, ale také s dříve nalezenými pravěkým kresbami,“ přibližuje Zajíček.
V Ledové a Bezejmenné chodbě se našlo velké množství polotovarů mincí, takzvaných střížek, které nemají ražbu a mnohé jsou poškozené. To dokládá, že ve středověku zde byla tajná penězokazecká dílna. Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je dílna známá v Koněpruských jeskyních. Před pěti lety archeologové v Kateřinské jeskyni našli nejstarší pozůstatky kreseb v naší zemi – abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku, vytvořili lidé před 7 200 lety.
