Česko zpřísňuje pravidla pro zábavní pyrotechniku. Třetina země spadá do nových ochranných pásem

Ochranné zóny pokryjí téměř třetinu Česka

Rozhodnutí vítají zejména provozovatelé útulků. Podle nich petardy způsobují zvířatům velký stres, a to nejen domácím mazlíčkům, ale i volně žijícím živočichům. Novela na ně pamatuje také prostřednictvím rozšíření chráněných míst – například i nový včelí úl může vytvořit další oblast, kde je pyrotechnika zakázána. Celkem přitom jen v případě ochrany včel vzniklo na 25 tisíc nově chráněných lokalit. Ve městech navíc platí i lokální vyhlášky, které mohou zákaz rozšířit na mnohem větší území — například v Praze se omezení týká širšího centra i řady městských částí.

Přísnější pravidla pro užívání zábavní pyrotechniky jsou běžná i v řadě evropských zemí. „Legislativa v okolních zemích je přísnější než v Česku, proto bylo vhodné přistoupit k této úpravě,“ uvedl končící ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle něj by měla novela přispět ke snížení hluku i ekologické zátěže.

Omezení prodeje a přísnější kontrola věku

Nově platí také zákaz prodávat většinu zábavní pyrotechniky jinde než v kamenných obchodech. V online prostředí budou muset kupující nově prokazovat věk podobně jako při nákupu alkoholu. Zakazuje se rovněž výdej pyrotechniky prostřednictvím výdejních automatů.

V ochranných zónách bude možné používat pouze pyrotechniku kategorie F1, tedy nejméně hlučné a nejméně rizikové výrobky, jako jsou prskavky, bouchací kuličky nebo jednoduché malé rachejtle.

Kdo a jak bude na dodržování nových pravidel dohlížet, ale zatím není zcela přesně určeno. Policie smí hříšníky pokutovat na místě, v přestupkovém řízení hrozí sankce až do výše 100 tisíc korun. Až praxe ale podle odborníků ukáže, jak efektivně bude možné kontrolu provádět.

Ekologické dopady: toxický koktejl a nanočástice

Novoroční ohňostroje podle vědců patří k jedněm z největších krátkodobých zdrojů znečištění ovzduší. Po roce 1989 se staly běžnou součástí oslav, ale jejich environmentální dopady jsou výrazné. „Jedná se o toxický koktejl, během výbuchů dochází k masivnímu nárůstu prachových částic,“ uvedl pro ČT mluvčí organizace Arnika. Zvyšuje se také koncentrace karcinogenních látek a těžkých kovů v ovzduší. Různé chemické sloučeniny se do ohňostrojů navíc přidávají podle toho, jakou barvu má ohňostroj mít.

Ve velkých městech může při novoročních oslavách dojít až k dvacetinásobnému překročení limitů škodlivin. Vědci zkoumají zejména dopady nanočástic, které se mohou dostat hluboko do plic, ale také do buněk. Inhalace takových částic může negativně ovlivňovat mozek i kardiovaskulární systém. Spad z ohňostrojů navíc kontaminuje půdu, vodu i městskou zeleň.

Amatérské ohňostroje jako vyšší riziko

Podle odborníků jsou největším problémem amatérské ohňostroje, které se odpalují v nízké výšce a škodliviny se tak nemohou rychle rozptýlit. Riziko proto není jen otázkou bezpečnosti, ale i zdraví a životního prostředí.

Novela tak nejen mění podobu letošního Silvestra, ale zároveň otevírá širší debatu o budoucnosti pyrotechniky v Česku — a o tom, zda se tradice ohňostrojů bude muset postupně přizpůsobit ekologickým a zdravotním požadavkům současnosti.