Přizpůsobuje se a mění barvy
Čtverzubci patří mezi ryby, které dokážou překvapit už svou rozmanitostí. Existují drobné druhy měřící sotva dva centimetry i obři dlouzí přes jeden metr. Zbarvení se liší podle druhu i prostředí – od nenápadné šedi přes žluté a modravé odstíny až po kontrastní skvrny a pruhy. Nejčastěji obývají tropická a subtropická moře, především korálové útesy, ale některé druhy se přizpůsobily i životu ve sladké vodě.
Jejich jídelníček tvoří plži, korýši a příležitostně i larvy komárů.
Skrývá jed silnější než noční můry
Skutečný respekt však čtverzubec vzbuzuje kvůli jedu zvanému tetrodotoxin. Jde o jednu z nejsilnějších přírodních toxických látek vůbec – smrtelná dávka pro dospělého člověka se pohybuje mezi 0,5 až 1,5 miligramu. V přepočtu je čtverzubec až stokrát jedovatější než pavouk černá vdova.
Ne všechny druhy jsou stejně nebezpečné a koncentrace jedu se navíc mění podle ročního období. Největší množství toxinu se nachází ve vnitřnostech, játrech a pohlavních orgánech.
Rozhoduje o životě a smrti v restauraci
V Japonsku je čtverzubec známý jako fugu – luxusní pochoutka, jejíž příprava je přísně kontrolována. Rybu smějí porcovat pouze kuchaři, kteří absolvovali náročný dvouletý výcvik a složili státní zkoušky.
Stačí však drobná chyba a host se během patnácti minut začne propadat do pekla: brnění rtů, ztráta citu, ochrnutí svalů, zástava dechu. Po celou dobu zůstává při vědomí. Smrt přichází po čtyřech až šesti hodinách.
Navzdory přísným pravidlům se i dnes objevují smrtelné případy. V Evropě je proto příprava čtverzubce zcela zakázána.
Nevyrábí jed, ale hromadí ho
Zajímavostí je, že čtverzubec si jed nevytváří sám. Tetrodotoxin produkují bakterie, které žijí v jeho trávicím traktu. Ryba jed pouze shromažďuje – a pokud je chována v umělých podmínkách bez těchto bakterií, může být paradoxně zcela nejedovatá. Právě to zkoumají vědci, kteří se snaží pochopit, zda by šlo riziko někdy zcela eliminovat.
Nafoukne se a tasí trny
Ani mimo talíř není čtverzubec zrovna přátelský. Při ohrožení se dokáže během okamžiku nafouknout do téměř dokonalé koule. Nasaje vodu do rozšířené části žaludku a vztyčí drobné, ostré trny, které jsou jinak skryté.
Navíc má silné, zobáku podobné čelisti. Dokáže jimi rozdrtit lastury korýšů – a v krajním případě i prst neopatrného potápěče. Zuby se sice rychle obrušují, ale neustále dorůstají.
Čtverzubec je paradoxem přírody. Na pohled legrační ryba, která v sobě skrývá smrtelnou sílu. Pro Japonce symbol extrémního gurmánství, pro Evropany zakázaný hazard. A pro přírodu další připomínka, že největší nebezpečí nemusí mít drápy ani tesáky – někdy stačí malá ryba a špetka jedu.
