„Jde o kovové pláty s otvory stejného vzhledu a původu, jako byly nalezeny v bezejmenné chodbě během posledních archeologických výzkumů. Šokující však na tom je, že plechy se nacházely v okolí plochého odlomeného balvanu v těsné blízkosti prohlídkové trasy. Téměř 500 let kolem těchto středověkých artefaktů chodili lidé a od roku 1910 skupiny návštěvníků Kateřinské jeskyně. Plechy se nacházely volně v puklinách podél balvanu,“ popisuje odborný pracovník Správy jeskyní (SJ) ČR Petr Zajíček.
Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci vyzvedli tento nález za účasti odborného pracovníka SJ ČR. „Zároveň byla učiněna speciální analýza povrchu balvanu. Je totiž pravděpodobné, že balvan mohl být právě tím místem, kde v 15. století penězokazci vyráželi polotovary z plechů pro výrobu mincí,“ přiblížil Zajíček.
Jde o další cenný nález v této významné lokalitě. „Rádi bychom, aby archeologický výzkum Kateřinské jeskyně pokračoval. Věříme, že to není zdaleka poslední artefakt dávné historie, který toto místo vydalo,“ říká ředitel SJ ČR Milan Jan Půček.
S unikátními místy jeskyně se budou moci již brzy seznámit i zájemci o historii z řad nejširší veřejnosti. Od této neděle 29. března v 10 a 12 hodin totiž startují speciální archeologické prohlídky Kateřinské jeskyně. Budou se konat vždy poslední neděli v měsíci. Zatímco klasické prohlídky jsou zaměřeny spíše na geologii či například pověsti, nové speciální prohlídky zájemcům přiblíží tuto zajímavou a významnou lokalitu z pohledu archeologa.
Návštěvníci budou mít možnost si prohlédnout nejzajímavější pravěké kresby na stěnách a také budou podrobně seznámeni s historii archeologických výzkumů v Kateřinské jeskyni od poloviny 19. století až po současnost, včetně metodiky radiouhlíkového datování. Na konci prohlídky si budou moci vyzkoušet jednu z archeologických metod – přesévání hlíny na sítu.
Epigrafické a archeologické výzkumy takzvané staré Kateřinské jeskyně na začátku Suchého žlebu začaly v roce 2016. Kromě SJ ČR a Univerzity Palackého v Olomouci se na nich podílí Moravské zemské muzeum Brno a Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR Praha, který realizuje odběry vzorků uhlíků a datování pomocí radiouhlíkové analýzy.
Archeologové během výzkumů nalezli například pravěké ozdoby z ulit sladkovodních plžů, staré zřejmě více než osm tisíc let, či záhadný nález dvou kamenných destiček. Na první z nich byly postavy, na další litery klínového písma. Na stěnách jeskyně bylo prokázáno 15 pravěkých uhlíkových kreseb, podle radiouhlíkového datování nejstarších jeskynních kresebných objektů v České republice.
Mohlo by vás zajímat
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. K jejímu objevu se váže pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu. Pro turisty je otevřena v březnu denně kromě pondělí s prohlídkami v 10, 12 a 14 hodin. V dubnu pak od 9:00 do 16:00 se vstupy každou celou hodinu.
