V loňském roce vláda schválila zvýšení minimální mzdy s platností od 1. ledna 2023, a to z loňských 16 200 Kč na letošních 17 300 Kč. Jaké ekonomické dopady bude mít tento vládní krok? Jak se promítne do oblasti důchodového pojištění, daně z příjmu fyzických osob a platby za sociální a zdravotní pojištění? A jak si jako Češi v oblasti mezd stojíme ve srovnání s dalšími státy EU?
Zvýšené náklady na mzdy nemusí firmy zvládnout, některé mohou propouštět
Zvýšení minimální mzdy samozřejmě potěší všechny zaměstnance, kteří minimální mzdu pobírají. Těch je v česku okolo 3,6 %, tedy okolo 127 000. Skutečné číslo je však nižší, řada zaměstnanců totiž pobírá minimální mzdu pouze na oko. Zbytek mzdy vyplatí zaměstnavatel takzvaně na ruku. Převážně jde o lidi v exekucích, kteří mají srážky ze mzdy.
Navýšení minimální mzdy je dané nařízením vlády a vztahuje se na všechny zaměstnavatele. Stát už ale neřeší, jestli na zvýšení mezd zaměstnavatelé mají. V krajním případě se může stát, že firma zaměstnance zkrátka nemůže zaplatit a bude muset propouštět. „V současnosti zejména menší firmy v prostředí mimořádně vysokých nákladů na energie a dalších výrobních vstupů nemají finanční sílu na to, aby zvýšené náklady zvládly, “uvedl k tématu šéf legislativního odboru komory Ladislav Minčič.
Typicky se to týká povolání, která nevytvářejí vysoké hodnoty. Přínos zaměstnance pro firmu se nemění, ale náklady narůstají. Navyšování minimální mzdy má také jeden nepříznivý efekt, který má dopady na výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění. Některé firmy totiž mohou pod tíhou vzrůstajících nákladů na zaměstnance sáhnout po zaměstnávání na černo nebo švarcsystému. Ačkoliv je tato forma zaměstnávání nelegální a hrozí za ni vysoké pokuty, přesto úřady každoročně odhalí nemálo případů zaměstnávání na černo či podvodů v podobě švarcsystému.
Zaměstnanci pobírající minimální mzdu odvedou státu více
Zatímco při výpočtu daně ze mzdy 16 200 Kč byla po započtení slevy na poplatníka daň nulová, z nové minimální mzdy 17 300 zaměstnanci zaplatí daň 25 Kč. Více odvedou také na sociální a zdravotní pojištění, komentuje Martin Maršovský, hlavní manažer Finmex Academy.
Samoplátci si připlatí za zdravotní pojištění
Zvýšení minimální mzdy prodraží platby za zdravotní pojištění samoplátcům. To jsou všechny osoby bez zdanitelných příjmů – například studenti nad 26 let nebo nezaměstnaní, kteří nejsou evidováni na úřadech práce jako uchazečí o zaměstnání. V loňském roce samoplátci platili měsíční odvody za povinné zdravotní pojištění 2187 Kč, letos je to 2 336 Kč.
Zvýší se hranice pro zdanění nadprůměrných důchodů
Z důchodů se obvykle neodvádí daň z příjmů fyzických osob, sociální ani zdravotní pojištění. Až na jednu výjimku. Zdanění podléhají nadprůměrně vysoké důchody, které se vypočítávají z aktuální výše minimální mzdy. Důchody podléhající zdanění stanovuje 36násobek minimální mzdy, který je v roce 2023 stanoven na 583 200 Kč za rok, což je 48 600 Kč měsíčně. Nadprůměrný důchod v Česku pobírá pouze několik stovek seniorů.
Česko zůstává stále pozadu za vyspělými evropskými státy
I přes letošní navýšení minimální mzdy zůstáváme za vyspělými státy EU značně pozadu. Výše minimální mzdy se v zemích EU poměrně výrazně liší. Nejvyšší minimální mzdu pobírají zaměstnanci v Lucembursku, a to 2 257 eur. Nejnižší je naopak v Bulharsku, kde si nejhůře placení zaměstnanci přijdou pouze na 332 eur. Když minimální mzdu přepočteme na kupní sílu, je rozdíl sice menší, ale přesto patrný. Proto evropský parlament zvažuje zavedení jednotné směrnice, která by rozdíly napříč členskými státy EU pomohla snížit. Pro Českou republiku by to znamenalo zvýšení minimální mzdy v řádech několika tisíc korun.
Zvyšování minimální mzdy vždy provází žhavé debaty a spory mezi zaměstnavateli, odbory a členy vlády. Zaměstnavatelé se zákonnému navyšování minimální mzdy přirozeně brání, protože růst nákladů na mzdy musí promítnout do ceny zboží či služeb. Pokud se jedná o firmu nebo fyzickou osobu podnikající v silně konkurenčním prostředí, kde jsou tlaky na cenu zboží či služeb vysoké, může zaměstnavatel přijít o část zisků, protože si zvýšené náklady na mzdy nemůže dovolit kompenzovat formou zvyšování ceny. Skokový nárůst minimální mzdy o několik tisíc korun by mohlo nepříjemně zasáhnout celou řadu odvětví.
Proti zavedení jednotné směrnice pro celou EE vystoupila celá řada členských států. Například Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko nebo Švédsko nemá minimální mzdu zaručenou zákonem. Severské státy stanovují výši mzdy v kolektivních smlouvách, a proto by se jich nová směrnice netýkala. Ostatní členské státy, které kolektivní smlouvy příliš nevyužívají, mají vypracovat plán, pomocí kterého se kolektivní smlouvy budou vztahovat na více odvětví. Mezi tyto státy patří také Česká republika. EU vyvíjí také tlak na stírání rozdílů mezi mzdami žen a mužů pracujících na stejných pozicích.
S minimální mzdou rostou také mzdy zaručené
Ruku v ruce s minimální mzdou rostou také zaručené mzdy. Zaručená mzda určuje nejnižší možné mzdy v jednotlivých profesích, které jsou rozdělené do 8 skupin podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti. Zaručená mzda přitom tlačí nahoru také platy ve veřejném sektoru a mzdy v soukromém sektoru.
V letošním roce tak můžeme očekávat navýšení průměrné mzdy, která v ČR aktuálně činí 40 324 Kč. Na průměrnou mzdu bohužel většina Čechů nedosáhne. Větší vypovídající hodnotu o tom, kolik čeští zaměstnanci v průměru vydělávají, má medián – střední hodnota mezd. Ten činil ve 3. čtvrtletí loňského roku 34 993 Kč.
Ve srovnání s některými státy EU s výkonnější ekonomikou tak podobně jako u minimální mzdy výrazně zaostáváme. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírají zaměstnanci v Lucembursku, a to 133 859 Kč. Nad sto tisíc korun se pohybují také průměrné mzdy v Německu, Rakousku a Belgii. Hůře než Česká republika si vede například Slovensko, Polsko, Maďarsko a Bulharsko.
Průměrné mzdy v zemích EU*
| Německo | 108 518 Kč |
| Belgie | 108 148 Kč |
| Rakousko | 101 906 Kč |
| Itálie | 67 509 Kč |
| Česko | 36 570 Kč |
| Slovensko | 29 017 Kč |
| Polsko | 28 662 Kč |
| Maďarsko | 27 859 Kč |
* Zdroj: OECD, OECD Tax Database
Češi chudnou nejvíce v historii ČR i přes růst mezd
Přestože průměrná mzda pozvolna roste, reálné mzdy v důsledku rekordní inflace paradoxně klesají nejrychleji v historii samostatné ČR. Za svou mzdu či plat si Češi koupí méně než před rokem. Za rok 2022 tak průměrný český zaměstnanec zchudl o 40 000 Kč.
Chraňte své úspory a rodinný rozpočet. Vstupte do kurzu Finmex academy a naučte se, jak správně investovat a udržet finance pod kontrolou.