Na obranu půjdou desítky miliard navíc
Nejvýraznější meziroční nárůst čeká rozpočet ministerstva obrany. Resort má dostat přibližně o 36 miliard korun více, což by poprvé umožnilo splnit závazek vůči NATO a vydat na obranu dvě procenta HDP.
Další výrazné navýšení má směřovat do zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny mají získat zhruba o 21 miliard korun více než letos. Ministerstvo práce a sociálních věcí si má polepšit přibližně o 16 miliard, mimo jiné kvůli rostoucím výdajům na důchody. Nejvýraznější pokles má naopak čekat ministerstvo pro místní rozvoj, jehož rozpočet se má meziročně snížit přibližně o deset miliard korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyšší deficit hájí potřebou investic a dalších veřejných výdajů. „Pokud bychom nepřistoupili k vyššímu schodku, chytili bychom Česko do pasti zakonzervovaných staveb, nedostupné zdravotní péče a ekonomické stagnace,“ uvedla. Podle Schillerové by odkládání potřebných výdajů mohlo stát v budoucnu ještě více.
Rekordní investice schodek nevysvětlují, tvrdí opozice
Vláda počítá s tím, že na investice v příštím roce vyčlení přibližně 290 miliard korun, což označuje za historicky vysokou částku. Meziročně má jít o nárůst zhruba o 26,5 miliardy.
Právě tady ale opozice vidí zásadní problém. Podle ní samotné investice nevysvětlují, proč se má deficit zvýšit o dalších 79 miliard oproti letošnímu plánu. Předseda ODS Martin Kupka označil návrh za „rozpočtový masakr“ a vládu přirovnal k „hrobařům rozpočtu“.
Výraznou položkou rozpočtu budou také náklady spojené s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Stát za ně má příští rok zaplatit přibližně o deset miliard korun více než letos.
Třetina schodku padne na dluh
Samotný schodek přitom není jediným problémem. S rostoucím zadlužením se zvyšují také náklady na jeho obsluhu. V příštím roce by stát měl na tuto položku vydat přibližně 130 miliard korun. To odpovídá zhruba třetině plánovaného deficitu. Právě tento trend podle ekonomů ukazuje, proč by se měly veřejné finance v dalších letech vrátit k postupnému snižování schodků.
Mohlo by vás zajímat
Česko navíc podle dostupných srovnání patří mezi země Evropské unie s rychlejším tempem zadlužování. Čím vyšší dluh bude stát kumulovat, tím větší část budoucích rozpočtů budou tvořit právě úroky a další náklady spojené s jeho financováním.
Návrh čeká projednávání ve Sněmovně
Vláda musí návrh rozpočtu schválit do konce září. Poté se dostane do Poslanecké sněmovny, kde začne jeho podrobné projednávání.
Politický souboj se tak povede nejen o jednotlivé miliardy, ale především o samotnou filozofii hospodaření státu. Zatímco kabinet tvrdí, že vyšší dluh je nutnou cenou za investice, obranu a rozvoj země, opozice varuje před tím, aby se mimořádně vysoký deficit nestal novým standardem.

