Dnes je 22. 12. 2025 a svátek má Šimon

Krokodýl nilský: Napadá nejen člověka, ale i tak velkou kořist, jako jsou žirafy a nosorožci

Když děti vidí v knížce obrázek krokodýla, nepřestávají se většinou vyptávat, jak může být velký a co žere.  A jestli žije také u nás. Když pak vidí krokodýla v zoo, jak jen líně a strnule dřímá, bývají většinou zklamané. Umělé podmínky v zajetí ale zcela zkreslují představu o schopnostech tohoto ještěra, který v přírodě dovede na kořist zaútočit rychlostí blesku.

Tři nejnebezpečnější druhy

Chmurné historky o lidožravých krokodýlech nejsou zřejmě daleko od pravdy, ale pouze tři z 21 známých druhů krokodýlů můžeme považovat za člověku skutečně nebezpečné. Jsou to až pětimetrový krokodýl nilský (Crocodylus niloticus), který žije v Africe, dále čtyřmetrový krokodýl bažinný žijící v Indii a nakonec krokodýl mořský, který je doma v brakických vodách východně od Indie až po bažiny severní Austrálie a Šalamounské ostrovy. Krokodýl mořský je nejen největší ze všech krokodýlů, ale je to i největší ze známých žijících plazů: je dlouhý až 9 metrů a váží přes 2 tuny. Patří mu neslavné prvenství ve většině případů hromadného napadání lidí. Nejvíce lidských obětí bylo napočítáno za druhé světové války, kdy japonské oddíly byly zatlačeny britskými vojáky na jeden z bažinatých ostrovů těsně u pobřeží Barmy. Asi tisíc vojáků se ocitlo v ostrovní pasti a jen dvacet jich přežilo noční útok krokodýlů. A poměrně nedávno, v roce 1975, sežrali krokodýlové v Indonésii 42 lidí, když se potopila výletní loď.

Nejvíce toho bylo ale napsáno o krokodýlovi nilském, který se stal téměř legendárním zvířetem. Dnes je jich už poměrně málo, protože jsou neustále loveni pro kůži, ale ještě stále zabíjejí v Africe asi tisíc lidí ročně. Decimují také stáda skotu.

Přežívají jen ti nejodolnější

Na začátku života je krokodýl nilský malá, jen asi 30 cm dlouhá kopie dospělého. Mláďata vylíhlá z vajíček odnese matka nesmírně opatrně v ústech do vody. Několik dní ji sledují, brzy se však rozptýlí a každé si nalezne vlastní úkryt. Jen jeden ze sta malých krokodýlků přežije první rok života, zbytek padne za oběť predátorům – varanům, vydrám, volavkám a orlům. První potravou krokodýlků je hmyz, měkké žáby a pulci. Když jsou mladí krokodýlové delší než jeden metr, dovedou již dokonale plavat a jejich jídelníček se skládá hlavně z ryb. Jak rostou, chytají stále větší kořist, kupříkladu vodní ptáky a teprve krokodýlové delší než dva metry jsou dostatečně silní na zdolání větších savců, třeba mladých antilop.

 Lovení potravy

Dospělí jsou poměrně pomalí plavci a při lovu spoléhají spíše na svou taktiku a maskování. Dobře znají zvyky své kořisti, a mají-li hlad, loví téměř vždy úspěšně. Když padne soumrak, oživnou a plavou ke břehům, kde na mělčinách číhají na zvířata přicházející k vodě pít. Přiblíží-li se kořist, krokodýl zaútočí rychlostí torpéda, zaboří velké zuby do čenichu či přední nohy oběti a prudce se otočí dokola. Napadené zvíře ztratí rovnováhu a padá. Plaz ihned odtáhne kořist do vody, kde ji utopí.

Ze savců loví krokodýl nejčastěji různé velké antilopy žijící v močálech, jako je sitatunga, voduška velká a voduška červená, ale napadne i buvola domácího, nosorožce a žirafu. V žaludku krokodýla se našly i zbytky hrocha, i když se naopak zjistilo, že hoši svým silným chrupem poznamenali mnoho krokodýlů. Jediný živočich, který se dokáže velkému krokodýlovi ubránit, je slon. Je známo několik případů, kdy krokodýl napadl slůně a rozhněvaná slonice ho ušlapala.

Lidé a krokodýlové

Většina lidských obětí krokodýlů v Africe jsou děti a ženy, které tráví mnoho času nabíráním vody a praním na břehu. Některé kmeny staví při březích vod ochranné palisády, ale většinou přijímají domorodci krokodýly jako součást krajiny a spoléhají pouze na to, že dokonale znají potravní zvyky a chování krokodýlů žijících na jejich jezeře či úseku řeky.

Krokodýlové pronásledují kořist i mimo vodu, prudce sekají ocasem a snaží se jí podrazit nohy. Tento rys jejich chování skutečně nahání strach. Je znám tragický případ, kdy mladého Afričana na kánoi pronásledoval krokodýl. Chlapci se podařilo přistát na ostrově uprostřed řeky, ale krokodýl se rychle vydrápal za ním na břeh a stáhl ho zpět do vody.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...