Od roku 2007 je pro stavbu obchvatu vydáno platné územní rozhodnutí. Z jednání s dotčenými účastníky řízení ale vyplynula řada požadavků, které si vyžádaly změnu technického řešení. A právě ty jsou v nové vizualizaci zapracované. Ve vizualizaci jsou viditelná i jednotlivá propojení s pozemky, které k obchvatu přiléhají, polními cestami, plánované protihlukové stěny, ochranné zdi pro ptáky a podobně. Jak potvrdili zástupci ŘSD, inženýrská činnost jde do finále. Žádost o společné povolení chtějí ke krajskému úřadu podat do pololetí a věří, že do konce roku jej získají. Už na podzim by měl začít odložený záchranný archeologický průzkum v trase obchvatu. Mezi Břeclavany panuje oprávněná skepse. Stavba obchvatu se totiž plánuje už tři desítky let. Zástupci ŘSD mají důvod k optimismu. Novela zákona o liniových stavbách totiž dovoluje v rámci jednoho procesu změnit původní územní rozhodnutí a současně povolit stavbu. Zároveň dává soudům povinnost vyřešit ve zkrácených lhůtách případné napadení stavby ze strany aktivistů či spolků. „Znamením, že stavba má zelenou, je i fakt, že ministerstvo dopravy nám umožnilo vést paralelní procesy. Zároveň s povolováním stavby tedy již podnikáme kroky vedoucí k výběru zhotovitele. Samotnou soutěž bychom chtěli vyhlásit v prvním kvartále roku 2025. Stavbu by si pak měl vítěz soutěže převzít a zahájit na konci příštího roku,“ vysvětlil vedoucí úseku výstavby silnic ŘSD vedoucí úseku výstavby silnic ŘSD Tomáš Vyhlídal.
Vedení města Břeclav usiluje o to, aby stavba začala co nejdříve. „Už od roku 2014, kdy jsem do vedení města nastoupil, se snažím k přípravě obchvatu co nejúčinněji pomoci. Město pomohlo Ředitelství silnic a dálnic například při výkupu pozemků v trase obchvatu, vložilo se také do jednání s Lichtenštejny, aby výstavbu obchvatu umožnili na pozemcích dotčených jejich žalobou. Podíleli jsme se na jednání s Jihomoravským krajem o přeložkových smlouvách nebo na jednáních s firmami dotčenými výstavbou,” popsal starosta Břeclavi Svatopluk Pěček. Neopomněl ani řadu jednání s Kosticemi a Lanžhotem, kterých se stavba dotkne, a také, že město se podílelo i na realizaci kompenzačních opatření. Část trasy obchvatu totiž povede územím chráněným soustavou Natura 2000. A cenné přírodní území bylo třeba nahradit například vybudováním lesních tůní, výsadbou a úpravou lesních a lučních porostů, výsadbou solitérních dřevin a alejí, ale třeba i instalací ptačích budek. Pětadvacet kompenzačních opatření je již funkčních.
Mohlo by vás zajímat
