Letos v červnu začala platit novela zákoníku práce, která je označována jako flexinovela. Důvodem tohoto označení je snaha novely zvýšit flexibilitu – tj. pružnost pracovních vztahů tak, aby lépe vyhovovaly současnému trhu práce. Zákon přinesl celou řadu změn, mimo jiné i v oblasti zkušební doby.
Zkušební doba ve znamení svobody i nejistoty
Zkušební doba je období na počátku pracovního poměru, kdy si obě strany – zaměstnanec i zaměstnavatel mají ověřit, jestli si vzájemně vyhovují. Zaměstnavatel potřebuje zjistit, jestli nový zaměstnanec je schopen adekvátně plnit svěřené úkoly, a zaměstnanec zase potřebuje poznat novou práci a zjistit, jestli na ni bude stačit, poznat své kolegy a také firmu samotnou.
Z právního hlediska je důležité, že v průběhu zkušební doby mohou obě strany (tedy jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel) ukončit pracovní poměr okamžitě bez udání důvodu a bez výpovědní lhůty.
Zkušební doba musí být sjednána písemně, a to nejpozději v den vzniku pracovního poměru.
Délka zkušební doby – 3, 6 nebo 8 měsíců?
Dřívější právní úprava stanovovala, že zkušební doba může být maximálně tři měsíce u běžných zaměstnanců a šest měsíců u vedoucích pracovníků. Dle nového dochází k jejímu prodloužení. Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než 4 po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru. Výjimkou jsou vedoucí zaměstnanci, u těch se jedná o 8 měsíců.
Nová možnost dodatečného prodloužení zkušební doby
V pracovní smlouvě je tedy možné sjednat si i kratší zkušební dobu než 4 (resp. 8) měsíců, např. jen 2 měsíce. Zatímco dříve zákon dodatečné prodloužení zkušební doby vysloveně zakazoval, nyní ho umožňuje, samozřejmě při respektování maximálních limitů. Takže pokud byste si nejdříve ve smlouvě ujednali jen 2 měsíce, je možné je následně na základě vzájemné písemné dohody prodloužit třeba právě na 4 měsíce. Tato možnost je užitečná zejména v případě, kdy zaměstnanec byl déle nemocný nebo se účastnil školení, tudíž nebylo možné posoudit jeho pracovní výkon.
Pozor u krátkodobých smluv
Stále platí, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. To je důležité pro krátkodobé smlouvy. Chrání zaměstnance před tím, aby většina jejich pracovní smlouvy neproběhla jen v „nejisté” zkušební době.
Pokud byste tedy uzavřeli pracovní smlouvu na půl roku, pak vaše zkušební doba může být maximálně 3 měsíce.
A co nemoc nebo péče o nemocné dítě?
Může se stát, že zapracuje zákon schválnosti a vy ve zkušební době onemocníte rovnou na několik týdnů. Vypadá to, že ze vzájemného poznávání se na pracovišti moc nebude. Zákon však doslovně uvádí: „zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.”
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Jak již bylo řečeno, zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.
Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.
Zdroj: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v aktuálním znění
