Archeologové během průzkumů odhalili rozsáhlé sídliště z mladší doby železné, které svým rozsahem a urbanistickým charakterem výrazně přesahuje dosavadní představy o životě na našem území před více než dvěma tisíci lety.
Objev, který přepisuje dějiny
Výzkum probíhal od listopadu 2023 do června 2025 na úseku mezi Plotištěm nad Labem a Sadovou. Během tohoto období zde odborníci zachytili více než 5 500 archeologických situací – od pozůstatků domů a dílen až po předměty každodenního života a luxusní artefakty.
Podle předběžných zjištění se jednalo o mocenské a ekonomické centrum, které v období 3. století až 1. století př. n. l. pokrývalo přibližně 30 hektarů. To je nesrovnatelně více, než bylo dříve na českém území z tohoto období zaznamenáno.
„Objev nemá v Čechách obdoby. Nesvědčí pouze o rozsáhlém sídelním areálu, ale i o existenci organizované společnosti se strukturou, specializací a kulturními vazbami daleko za hranice dnešního území,“ uvádí ředitel muzea Petr Grulich.
Výstava plná unikátů a „poprvé vystavených“ pokladů
Ačkoliv badatelé stojí teprve na začátku rozsáhlého zpracování nálezů, výstava nabídne pozoruhodný výběr nejhodnotnějších artefaktů. Návštěvníci uvidí například:
- nejpestřejší kolekci laténských mincí nalezenou v Čechách,
- ztracené osobní předměty staré více než 2100 let,
- první depot železných artefaktů z doby laténské nalezený v Královéhradeckém kraji,
- unikátní virtuální rekonstrukce studní a sídlištních objektů.
Významnou pozornost zaujme také fragment keramického střepu s vyrytým vyobrazením koně. Jde o jeden z nejestetičtějších známých motivů z daného období. Osobitost artefaktu spočívá v tom, že vyobrazení bylo do povrchu nádoby doplněno až po jejím výpalu – tedy nikoliv jako součást běžné výzdoby.
Podle kurátorů může být tento motiv symbolickým důkazem, že „polovina koně“ – dnes ikonický znak Pardubic – měl své kořeny v Hradci Králové mnohem dříve, než se stal známým heraldickým symbolem sousedního města.
Mohlo by vás zajímat
Objev, který mění výklad české historie
Zjištěné poznatky mohou přehodnotit způsob, jakým veřejnost i odborníci vnímají dějiny před příchodem Římanů a prvních písemných pramenů. Archeologové upozorňují, že tento nález může narušit dlouholetou představu, podle které na českém území před vznikem raně středověkých struktur neexistovala výrazná urbanizace.
„Dosud bylo běžně učeno, že starověk se českého území netýká. Tento nález však jasně ukazuje, že zde existovala sídla, která můžeme považovat za městské aglomerace s významnými sociálními, náboženskými a ekonomickými funkcemi,“ dodává archeolog Tomáš Mangel z Univerzity Hradec Králové.
