Dnes je 6. 6. 2026 a svátek má Norbert

Brýle byly v dějinách nejdříve luxusem. Kdo je vlastně vynalezl?

Slábnoucí zrak byl v minulosti mnohem větším problémem než dnes. Neexistovaly totiž brýle, jak je známe, a lidé si museli pomáhat nejrůznějšími improvizacemi – od leštěných kamenů až po služebnictvo, které jim předčítalo. Jak se z těchto primitivních pomůcek vyvinuly první skutečné brýle?

Lidé hledali způsoby, jak vidět lépe

Se slábnoucím zrakem to měli lidé v minulosti nesrovnatelně těžší než dnes. Starověké ani středověké sklářství totiž nedokázalo vyrobit dostatečně čisté sklo a technika jeho broušení byla dlouho neznámá. Skleněné čočky, které by pomáhaly při vidění, tak prakticky neexistovaly.

Reklama

Přesto se objevují náznaky, že lidé hledali náhradní řešení. V troskách staroasyrského Ninive byly nalezeny leštěné kousky křemene, které mohly sloužit jako primitivní čočky. A římský autor Plinius Starší píše o sklech používaných k lékařským zákrokům – pravděpodobně však nešlo o pravé sklo, ale o opracovaný křišťál.

Nahrazovali zrak služebníky i triky

Protože skutečné optické pomůcky chyběly, museli si lidé pomáhat jinak. Bohatí Římané si nechávali předčítat od otroků. Podobná situace panovala i ve středověku. Panovníci i vzdělanci často spoléhali na předčítání, které bylo běžné i v klášterech. Jeden z mnichů při jídle četl ostatním nahlas, zatímco sám držel půst.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Experimentovali s drahokamy i vodou

Někteří se však pokoušeli problém řešit sami. Ti nejbohatší využívali broušené drahokamy, které dokázaly obraz částečně zvětšit. Zároveň mohly chránit oči před ostrým světlem – vlastně šlo o primitivní sluneční brýle.

Římský císař Nero prý sledoval gladiátorské zápasy přes zelený smaragd. Filozof Seneka zase používal skleněnou kouli naplněnou vodou, která fungovala jako jednoduchá lupa.

Objevují první „čtecí kameny“

Zásadní posun přichází kolem roku 1000, kdy se objevují takzvané čtecí kameny. Šlo o skleněné útvary, které se přikládaly přímo na text a zvětšovaly písmo.

Tyto pomůcky se rychle rozšířily zejména mezi mnichy a učenci. I když se někdy spojují s Benátkami, pravděpodobně se do Evropy dostaly prostřednictvím Arabů, kteří je znali dříve.

Vznikají první skutečné brýle

První zmínky o brýlích, jak je známe dnes, pocházejí z konce 13. století. Čočky byly zasazeny do jednoduchých obrouček a často pocházely z benátských dílen, které už dokázaly vyrábět kvalitnější sklo.

Dodnes není zcela jasné, kdo brýle vynalezl. Dříve byl uváděn Salvino d’Armate, novější výzkumy však připisují jejich vznik dominikánskému mnichu Alessandru Spinovi.

Brýle se postupně stávají běžnější součástí života, i když jejich používání nebylo vždy samozřejmé. Zatímco při čtení pomáhaly poměrně brzy, korekce krátkozrakosti se objevuje až v 16. století s vynálezem konkávních čoček. Zajímavé je, že brýle byly dlouho vnímány i jako společenský symbol. Učitelé je nosili jako znak vzdělanosti, zatímco šlechta se jim často vyhýbala a raději používala monokl.

Výroba se rozvinula i v českých zemích

Výroba optického skla se postupně rozšířila i do českých zemí. Od 17. století se zde začínají vyrábět kvalitní čočky a později i další sklářské výrobky.

Významným krokem byl také objev bifokálních čoček, které umožňovaly vidět na dálku i na blízko zároveň. Ty v roce 1780 představil Benjamin Franklin, i když jejich širší využití přišlo až později.

Dnes jsou brýle většinou samozřejmostí

Cesta k dnešním brýlím byla dlouhá a plná pokusů i omylů. Od leštěných kamenů a vodních koulí se lidstvo postupně dostalo k přesně broušeným čočkám, které dnes dokážou korigovat téměř jakoukoli oční vadu. Dnes už brýle nejsou jen zdravotní pomůckou, ale i módním doplňkem – a vedle nich existují kontaktní čočky či laserové operace. To, co bylo kdysi výsadou několika vyvolených, je dnes samozřejmostí pro miliony lidí.

Doporučujeme

Revue

Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Dlouhá desetiletí platilo, že jednou poškozené mozkové buňky už lidské tělo nikdy nenahradí. Moderní výzkumy však ukázaly, že pravda je mnohem složitější. Mozek si totiž dokáže vytvářet nové neurony i ...
Záhadný hlas možná zachránil letadlo před katastrofou

Záhadný hlas možná zachránil letadlo před katastrofou

Nekonečná tma nad severním Atlantikem, bouře, nefungující navigace a posádka, která si uvědomila, že možná letí špatným směrem. Pak se v pilotových sluchátkách ozval podivný mechanický hlas, který nadiktoval novou ...
Zázraky se dějí: Dívka v pralese a horník pod zemí přežili nemožné

Zázraky se dějí: Dívka v pralese a horník pod zemí přežili nemožné

Někdy stačí jediná vteřina a lidský život se promění v boj o přežití. Pád letadla do peruánské džungle i výbuch hluboko pod zemí připravily desítky lidí o život. Přesto se ...
Amulety a talismany měly chránit před zlem i ovládat neviditelné síly. Některé symboly přežily dodnes…

Amulety a talismany měly chránit před zlem i ovládat neviditelné síly. Některé symboly přežily dodnes…

Amulety a talismany fascinují lidstvo už od starověku.Lidé jim přisuzovali schopnost chránit před nemocemi, démony i neštěstím a mnohé symboly přežily až do dnešní doby. Některé z nich dodnes nosíme ...
Vypadá hroch podle vás neškodně? Patří mezi nejnebezpečnější zvířata Afriky!

Vypadá hroch podle vás neškodně? Patří mezi nejnebezpečnější zvířata Afriky!

Na první pohled působí hroch jako klidný, až komicky nemotorný obyvatel afrických řek. Zdání ale klame. Pod hladinou i na souši se skrývá jedno z nejnebezpečnějších zvířat kontinentu, které si ...
Temné proroctví před revolucí: Věděl francouzský spisovatel, kdo skončí pod gilotinou?

Temné proroctví před revolucí: Věděl francouzský spisovatel, kdo skončí pod gilotinou?

Na první pohled obyčejná společenská večeře francouzské elity. Ve skutečnosti však večer, který měl předznamenat krvavé události Velké francouzské revoluce. Spisovatel Jacques Cazotte tehdy údajně předpověděl smrt svých hostů – ...
Přináší transplantované srdce i část osobnosti dárce?

Přináší transplantované srdce i část osobnosti dárce?

Může člověk po transplantaci srdce převzít část osobnosti svého dárce? Někteří pacienti po operaci popisují zvláštní změny povahy, chutí i chování, které si nedokážou vysvětlit. Zatímco vědci hovoří především o ...
Tajemství spirály fascinuje lidstvo už tisíce let

Tajemství spirály fascinuje lidstvo už tisíce let

Spirála patří k nejstarším symbolům lidstva a objevuje se napříč kulturami i tisíciletími. Od pravěkých rytin přes egyptské hrobky až po mystické tance dervišů představuje znamení života, smrti, obnovy i ...
Tajemní středověcí kataři odmítali majetek. Skončili upáleni na hranicích…

Tajemní středověcí kataři odmítali majetek. Skončili upáleni na hranicích…

Kataři, kterým se říkalo také albigenští, odmítali majetek, okázalost i moc církve. Ve středověké Evropě vytvořili silné duchovní hnutí, které nakonec skončilo krvavým pronásledováním. Dodnes jejich osudy provází tajemství, legendy ...
Krvelačný lidožrout, nebo nepochopený lovec? Žralok bílý fascinuje dodnes

Krvelačný lidožrout, nebo nepochopený lovec? Žralok bílý fascinuje dodnes

Obrovské čelisti, několik řad ostrých zubů a pověst nelítostného zabijáka. Žralok bílý se stal symbolem strachu z oceánů, který přiživily i slavné horory. Skutečnost je však mnohem složitější. Jeden z ...
Reklama
Reklama
Reklama