Vytvářejí zelené patro nad zemí
Kolem rovníku se táhne souvislý pás tropických deštných pralesů tvořených převážně stálezelenými listnatými stromy. Panuje zde vysoká vlhkost, teploty během roku téměř nekolísají a každoročně spadne nejméně 2 500 milimetrů srážek.
Prales není jednolitý. Připomíná několikapatrovou budovu. Nejvyšší stromy se vypínají až do výšky dvanáctipatrových domů, aby získaly co nejvíce slunečního světla. Pod nimi se rozprostírá hustá koruna stromů tvořící jakousi střechu pralesa. Větve jsou propletené natolik, že dešťovým kapkám může trvat i deset minut, než dopadnou na zem.
Většina živočichů žije právě v korunách stromů. Naopak u země panuje přítmí, kde se daří mladým stromkům, kapradinám i nesčetnému množství hmyzu. Na samotném dně pralesa pak padlé kmeny a listí rychle rozkládají houby, bakterie a drobní bezobratlí.
Překvapují neobvyklými rostlinami
Typickým znakem tropických pralesů jsou liány – dlouhé popínavé rostliny ovíjející kmeny stromů. Některé mohou dorůstat délky až 300 metrů a jsou natolik pevné, že po nich obratně šplhají opice (případně Tarzan).
Na větvích stromů rostou také epifyty – rostliny, které nečerpají živiny z půdy, ale ze vzduchu a dešťové vody. Některé vytvářejí listové růžice připomínající malé nádržky, v nichž se drží voda. Právě v těchto miniaturních jezírkách žijí drobní živočichové a některé druhy žab do nich dokonce kladou svá vajíčka.
Skrývají léčivé poklady i rekordmany
Deštné pralesy představují obrovskou přírodní lékárnu. Ze stromu chinovníku pochází chinin, který se po dlouhá desetiletí používal při léčbě malárie. Z rostliny katarantus růžový se získávají látky využívané při výrobě některých léků proti rakovině. Mnoho dalších pralesních druhů vědci stále zkoumají a hledají v nich nové léčivé látky.
Prales je zároveň domovem řady rekordmanů. Největším květem světa se pyšní raflézie, jejíž květ může měřit až jeden metr v průměru. Aby přilákala opylovače, vydává zápach připomínající zkažené maso.
Mohlo by vás zajímat
Mezi živočichy vyniká například sklípkan největší s rozpětím nohou až 30 centimetrů, obří africký plž achatina žravá dorůstající délky kolem 25 centimetrů nebo veleskokan goliáší, největší žába světa, která může měřit až 40 centimetrů.
Dávají lidem víc, než si uvědomujeme
Z tropických pralesů pochází řada surovin a plodin, bez nichž si dnešní život jen těžko představíme. Patří mezi ně kaučuk, kvalitní dřevo, například mahagon či týk, ale také banány, ananas, kakao, káva, pepř, další druhy koření, palmový olej nebo pačuli.
Přestože deštné pralesy pokrývají jen asi pět procent zemského povrchu, žije v nich více než polovina všech známých druhů rostlin a živočichů. V jediném pralese v Peru vědci zaznamenali více druhů než na území celých Spojených států amerických.
Mizí před očima
Tropické pralesy však čelí stále většímu tlaku. Rozsáhlé plochy ustupují těžbě dřeva, rozšiřování zemědělství i požárům. Od počátku 19. století zmizela přibližně polovina jejich původní rozlohy. Každý ztracený hektar přitom znamená nejen úbytek stromů, ale také domova pro tisíce rostlin a živočichů, z nichž mnohé ještě ani nebyly vědecky popsány.
Deštné pralesy nejsou jen exotickou kulisou dobrodružných filmů. Jsou jedním z nejcennějších přírodních bohatství planety, ovlivňují světové klima, ukrývají nesmírnou biologickou rozmanitost a poskytují lidstvu suroviny i léčivé látky.


