Drony, minování i překážky
Výcvik dnes vypadá jinak než před několika lety. U Vyškova vojáci testují bezpilotní prostředky, v dalších lokalitách nacvičují například zaminování terénu nebo vytváření a odstraňování překážek. Důležitou součástí je také práce s daty. Vojáci i technika jsou vybaveni senzory, které umožňují během cvičení vyhodnotit zásahy a pohyb jednotlivých jednotek.
„Každý voják má osazenou přilbu, která má čidla vepředu i vzadu. A zároveň má na sobě i vestu, která vyhodnocuje, co se stalo,“ popsal pro ČT způsob vyhodnocování velitel 41. mechanizovaného praporu Jiří Pazděra. Cílem podle něj není pouze cvičení dokončit, ale následně určit, co je potřeba příště změnit.
Armáda se připravuje na východní křídlo NATO
Výcvik se netýká jen jednotek, které zůstávají v Česku. Přípravou procházejí také útvary určené pro zahraniční nasazení. Hlavní prioritou zůstává východní křídlo NATO, kde už nyní působí čeští vojáci a kde se spojenci připravují na případné krizové scénáře. Ministerstvo obrany počítá s pokračováním těchto aktivit minimálně do roku 2028.
České jednotky působí například v Litvě a Lotyšsku. Jejich úkolem je mimo jiné průzkum, ženijní podpora a posilování schopnosti spojenců reagovat na případné ohrožení. Právě v těchto zemích se zároveň pravidelně konají rozsáhlá alianční cvičení.
Významnou roli má také letectvo. České vrtulníky a další prostředky se podílejí na úkolech spojených s ochranou vzdušného prostoru a připravují se na situace, kdy by bylo nutné reagovat na narušení prostoru bezpilotními prostředky.
Incidenty u hranic zvyšují důraz na připravenost
Pozornost armády přitom roste i kvůli událostem v bezprostředním okolí NATO. Polsko v poslední době opakovaně řeší incidenty spojené s ruskými bezpilotními prostředky a dalšími narušeními svého vzdušného prostoru. Podobné situace ukazují, že ochrana východního křídla není pouze teoretickým scénářem.
Česká armáda proto při výcviku stále více pracuje také s možností útoků dronů. Speciální cvičení Drone Shield 2026, které se koná u Vyškova a v Lipníku nad Bečvou, se zaměřuje přímo na nové způsoby obrany proti bezpilotním prostředkům.
Mohlo by vás zajímat
Přezbrojování pokračuje, některé dodávky ale váznou
Vedle výcviku pokračuje také modernizace výzbroje. Armáda už převzala 42 tanků Leopard 2A4, které postupně nahrazují starší techniku sovětské konstrukce. Do Česka dorazil také první transportní letoun Embraer C-390 Millennium. Pokračuje rovněž zavádění systémů protivzdušné obrany SPYDER.
Ne všechny projekty ale postupují stejným tempem. Nejistá zůstává například dodávka samohybných houfnic Caesar. Přestože je armáda již pořídila, podle aktuálních informací zatím neproběhly ani jejich vojskové zkoušky.
Přes 200 cvičení v příštím roce
Tempo výcviku tak bude dál růst. Plán více než 200 cvičení pro rok 2027 ukazuje, že armáda chce nové zkušenosti co nejrychleji přenášet do praxe. Vedle klasických manévrů bude stále větší prostor dostávat práce s drony, protivzdušná obrana, elektronický boj, přesuny jednotek a spolupráce se spojenci.
Smyslem není jen počet absolvovaných cvičení. Armáda chce z každého nasazení získat konkrétní poznatky a podle nich upravovat taktiku, výzbroj i připravenost jednotek. Právě schopnost reagovat na rychle se měnící způsob vedení moderní války bude jedním z hlavních úkolů českých vojáků v dalších letech.
