Protesty přišly ještě před projednáním
Výhrady ke způsobu přípravy nové kulturní politiky zaznívaly už v srpnu. Kulturní instituce, profesní asociace, sdružení a odbory tehdy požadovaly, aby vláda návrh stáhla. Otevřený dopis premiérovi podepsaly desítky organizací. Kritici upozorňovali především na to, že při přípravě podle nich nebyl dostatečný prostor pro širší odbornou debatu.
Kritika měla nakonec konkrétní dopad. Premiér Andrej Babiš nechal dokument stáhnout s tím, že je potřeba o návrhu ještě jednat. Podle dostupných informací se poté uskutečnilo setkání se zástupci kulturní obce.
Návrh nakonec prošel
Po odkladu se dokument na program vlády vrátil a kabinet jej v pondělí 5. října schválil. Nová státní kulturní politika má platit pro období let 2026 až 2029 a podle vlády nahrazuje koncepci schválenou předchozím kabinetem. Má tak odrážet priority současné vlády.
Ministerstvo mezi hlavní cíle řadí ochranu a obnovu kulturního dědictví, spravedlivější odměňování pracovníků v kultuře nebo modernizaci muzeí, galerií a knihoven. Dokument počítá také s podporou digitalizace, výzkumu a využití umělé inteligence v kultuře, rozvojem kulturního cestovního ruchu nebo posílením české audiovize a kulturního exportu.
Kritika pokračuje i po schválení
Ani schválením ale spor neskončil. Opozice i část kulturní veřejnosti dál zpochybňují především způsob, jakým nová koncepce vznikala.
Bývalý ministr kultury a současný poslanec Martin Baxa (ODS) připomíná, že dosavadní kulturní politika vznikala za účasti stovek odborníků a desítek kulturních organizací. „Česko až do dneška mělo státní kulturní politiku, která vznikla zapojením stovek expertek a expertů, desítek kulturních organizací, participací, jak to má být, a ta spadla pod stůl. Já to považuji za projev arogance ministra kultury Oty Klempíře,“ uvedl pro ČT. Na protestu před projednáním následně přijatého návrhu to podobně formuloval Josef Bánovec z Kulturní a kreativní federace. „Návrh nebyl absolutně konzultován s odbornou ani laickou veřejností, je to dokument o nás bez nás a je to ukázka arogance moci,“ uvedl.
Podobné výhrady zaznívají také od profesních organizací. Kulturní a kreativní federace tvrdí, že ministerstvo sice odbornou veřejnost vyzvalo k připomínkám, její podněty ale podle ní následně nezohlednilo.
Mohlo by vás zajímat
Ministr Klempíř však odmítl, že by ministerstvo kulturní sektor z přípravy dokumentu vynechalo. „My jsme se snažili komunikovat co nejšířeji se všemi institucemi, hlavně s tripartitou, s lidmi, kteří jsou pro nás partnery k jednání. A myslím, že humbuk okolo naší nekompetentnosti byl spíš křikem zájmových organizací,“ reagoval přímo. Premiér Babiš pak Klempířovi po schválení dokumentu vyjádřil svou důvěru.
Další změny mohou přijít s akčním plánem
Samotná schválená koncepce ještě neurčuje všechny konkrétní kroky. Ministerstvo kultury má nyní připravit navazující akční plán, který má vládě předložit do 30. listopadu. Právě v něm se mohou objevit konkrétní opatření včetně změn ve způsobu rozdělování veřejné podpory kulturním institucím.
Náměstek ministra kultury Jiří Bubeníček (nestr. za SPD) připustil, že napětí kolem dokumentu je potřeba dál řešit. „Já bych chtěl pomoci tomu, aby ten dialog znovu začal, a tu situaci zlepšit a uklidnit,“ reagoval na výtky.
Zatím tak není jasné ani to, jak přesně se změní některé dotační mechanismy. Podle kritiků přitom právě způsob financování patří mezi nejcitlivější otázky pro kulturní sektor.
Ministerstvo dostane přes 19 miliard
Na realizaci kulturní politiky bude mít ministerstvo k dispozici také výrazné rozpočtové prostředky. Pro rok 2027 se počítá s výdaji kapitoly ministerstva kultury kolem 19,3 miliardy korun, což je přibližně o 1,66 miliardy více než ve schváleném rozpočtu letošního roku.
Nová kulturní politika tak vstupuje do další fáze. Zatímco vláda ji prezentuje jako strategický rámec pro ochranu kulturního dědictví, podporu pracovníků v kultuře a modernizaci institucí, část kulturní obce a opozice dál kritizuje především způsob jejího vzniku. Spor se nyní může přesunout k podobě akčního plánu a konkrétnímu rozdělování veřejných peněz.
