Na jedné fotografii sedí muž na zahradní židli, na druhé už je židle prázdná. Právě tak vypadá Metafora I. z roku 1972, kterou vytvořil maďarský umělec Miklós Erdély. Dílo patří k nejzajímavějším novým přírůstkům hradecké galerie a prostřednictvím jednoduché fotografické situace otevírá otázky lidské existence a pomíjivosti.
„Dílo patří k zásadním projevům konceptuálního umění v Maďarsku,“ vysvětluje ředitel galerie František Zachoval. Erdély podle něj patřil ke klíčovým představitelům neoavantgardy, jejichž význam přesáhl hranice tehdejšího Maďarska.
Fotografie cedníku přibitá k dřevěné desce
Dalším neobvyklým přírůstkem je Cedník (Durszlak) z roku 1960 od polského umělce Józefa Robakowského, průkopníka videoartu. Autor vzal fotografii obyčejného kuchyňského cedníku a hřebíkem ji přibil k dřevěné desce. Vznikl tak fotoobjekt, který se zařadil mezi významná díla polského konceptuálního umění.
Robakowski jej vytvořil v době, kdy působil v Toruni v uměleckých skupinách Oko a Zero-61. Jejich členové hledali nové možnosti fotografie a snažili se překonat její tradiční dokumentární i estetické pojetí. Dílo zároveň předznamenalo autorovu další tvorbu, v níž se prolínaly humor, ironie a zpochybňování zavedených pořádků.
Nové přírůstky se objeví na výstavách
Významnou část letošních nákupů tvoří maďarské umění druhé poloviny 20. století. Galerie získala například fotografie z cyklu Once we went z roku 1972 od mezinárodně uznávané Dóry Maurer nebo filmy Ágnes Háy. Ve sbírkách nově figurují také díla Imreho Baka, Lászlóa Laknera, Gézy Perneczkého a dalších představitelů maďarské umělecké scény.
Ze Slovenska přibyly práce Stana Filka, Júlia Kollera, Petera Bartoše či Mateje Kréna. Galerie současně pokračovala v nákupech českého umění. Získala například díla Jiřího Valocha, Evy Prokopcové, Romana Štětiny, Terezy Severové nebo Daniely Ponomarevové.
Mezi českými přírůstky je také Přání z roku 2015 od Dušana Zahoranského. Toto dílo mohli lidé během roku 2026 vidět ve veřejném prostoru před galerií, nyní se stalo součástí jejích sbírek.
Mohlo by vás zajímat
Rozšiřování Sbírky střední a východní Evropy má podle ředitele Františka Zachovala umožnit lépe porozumět vztahům mezi uměleckými scénami jednotlivých zemí a zasadit českou tvorbu do širších souvislostí.
Z celkových nákladů přibližně tří milionů korun pokrylo 1,2 milionu korun Ministerstvo kultury prostřednictvím svého Akvizičního fondu. Nově získaná díla galerie plánuje využít ve svém výstavním programu v nadcházejících letech. Galerie moderního umění v Hradci Králové je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje.
