Polední menu jako hlavní tahák restaurací
Podle aktuálních dat Endered Restaurant Index se průměrná cena poledního menu v Česku dostala v dubnu nad 200 korun, což je meziroční nárůst v řádu jednotek korun na porci. Nejvyšší ceny dlouhodobě vykazuje Praha, kde se průměr za oběd pohybuje kolem 226 korun.
Restaurace podle provozovatelů reagují nejen na vyšší ceny surovin a energie, ale i na růst mzdových nákladů. Nejvýznamnější roli však hraje změna chování zákazníků po covidovém období. Lidé méně často chodí večer do restaurací a celkově omezují útraty za alkoholické nápoje, což se celého segmentu výrazně dotýká. Právě alkohol tradičně tvořil důležitou část zisku gastronomických podniků.
Tento posun nutí restaurace více se orientovat na polední nabídky. Polední menu se tak pro řadu podniků stalo hlavním zdrojem pravidelné návštěvnosti i tržeb.
Velká města nad dvěma stovkami
Z dat vyplývá, že hranici 200 korun za oběd překračují kromě Prahy také další velká města. Mezi ně patří například Brno, Plzeň, Liberec a České Budějovice. Právě v těchto lokalitách se ceny dlouhodobě drží nad celorepublikovým průměrem.
Naopak levněji se lze najíst ve městech jako Zlín, Olomouc nebo Ústí nad Labem, kde se průměrná cena pohybuje přibližně okolo 180 korun za oběd. Rozdíly mezi regiony jsou tak stále výraznější a podle restauratérů se spíše prohlubují než zmenšují.
Obědy pod hranicí 100 korun jsou dnes už spíše výjimkou a objevují se jen v menších městech nebo specifických provozech. Specifickou nabídku pak tvoří stravování ve školních jídelnách, které v některých případech nabízejí obědy pro veřejnost, a to za nižší ceny než komerční provozy. Důvodem jsou odlišné provozní podmínky – nižší daňové zatížení potravin a jiný systém kalkulace nákladů oproti běžným restauracím.
Ceny rostou rychleji než mzdy
Z dlouhodobého pohledu rostou ceny obědů rychleji než příjmy domácností. Za posledních deset let se dle ČT průměrná mzda v Česku zvýšila přibližně o 88 %, zatímco ceny poledních menu vzrostly zhruba o 95 %.
Mohlo by vás zajímat
Tlak na zákazníky tedy roste a pravidelné stravování v restauracích se pro ně stává finančně náročnější. Restauratéři přitom očekávají, že vzestup cen bude pokračovat. Do hry totiž vstupují další faktory, jako jsou rostoucí mzdy v gastronomii, energie i nejistý vývoj cen potravin na trhu.
Zároveň ale platí, že konkurence mezi podniky zůstává vysoká, a tak nemohou restaurace zdražovat neomezeně. Výsledkem je postupné přizpůsobování cen, které se v jednotlivých městech budou dál lišit podle lokální poptávky i kupní síly obyvatel.
