Mýtus o dluzích a dědictví
Svůj postoj zpravidla zakládáme na logické úvaze, že pokud při vší smůle zdědíme s majetkem také nějaké dluhy, ty se odečtou od hodnoty zděděného majetku. A pokud se ukáže, že se dostáváme do mínusu, dědictví odmítneme, protože dluhy přece za nikoho platit nebudeme. Pro upřesnění uveďme, že odmítnutí dědictví znamená odmítnutí všeho (kladné hodnoty dědictví i dluhů – nelze si vybrat jen třešničky na dortu).
Výše uvedené platí pro ideální situaci, kdy v době pozůstalostního řízení jsou majetkové poměry zemřelého plně známy.
Jenže realita bývá mnohem složitější. Věřitelé se začnou „zjevovat“ až postupem času, mnohdy když už je dědické řízení ukončeno. Dle zákona ovšem i tyto dluhy přecházejí na dědice, a dokonce se mohou za určitých okolností stále navyšovat i o úroky.
Jak se může dědic bránit
Občanský zákoník uvádí, že dědic má právo vyhradit si tzv. soupis pozůstalosti, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl. Jsou-li pro to důležité důvody, soud lhůtu dědici prodlouží. Účelem soupisu je zjistit a určit čistou hodnotu majetku v době smrti zůstavitele (odborný výraz pro zemřelého).
Pro dědice je důležité, aby uplatnil výhradu soupisu. V případě, že by se po ukončení dědického řízení objevily nové dluhy, bude daný dědic odpovídat za dluhy zemřelého pouze do výše ceny nabytého dědictví. V nejhorším se tedy v rámci dědictví dostane na nulu, ale nikoli do mínusu, tj. nemusí případné dluhy nad částku dědictví hradit ze svého vlastního majetku.
Pořízení soupisu není zdarma
Náklady na soupis se hradí z pozůstalosti a poměrně zatěžují dědické podíly těch dědiců, kterým je soupis ku prospěchu. Pokud je nelze z pozůstalosti uhradit, soud těmto dědicům uloží, aby na ně poměrně přispěli.
Pokud notář musí osobně provádět soupis na místě samém, náleží mu oficiálně stanovená odměna notáře ve výši 1 500 Kč za každou započatou hodinu práce.
Mohlo by vás zajímat
V praxi to může znamenat, že pokud notář provádí soupis přímo na místě, pak musí navštívit například byt zůstavitele, jeho garáž na druhém konci města a třeba i chalupu vzdálenou desítky kilometrů, tedy poměrně časově náročný proces.
V jednodušších případech lze soupis nahradit seznamem pozůstalostního majetku nebo společným prohlášením dědiců (pokud všichni dědicové souhlasí), čímž odpadá mnohdy nákladná nutnost cestování a provádění soupisu na místě.






