Privilegovaný umělec
Mistr Theodorik si koupil dům na Hradčanech, kde v padesátých letech 14. století vznikla jakási malá umělecká kolonie. Můžeme předpokládat, že právě v těchto letech také namaloval cyklus deskových obrazů západořímských a byzantských císařů pro císařský palác a pracoval rovněž pro katedrálu.
O Theodorikovi se také ví, že byl představitelem pražského malířského cechu, do naprosto mimořádného postavení ho ale dostalo ustanovení, podle něhož se stal svobodným, privilegovaným umělcem, členem mezinárodního malířského dvorního ateliéru. A tak se mohl kvůli budoucím dvorním zakázkám připojit k císařské korunovační jízdě do Itálie, která mu umožnila širší rozhled. Samozřejmě se tam seznámil s vynikajícími díly a osobně poznal mnoho italských malířů tehdejší doby. Návštěva Itálie pro něj znamenala předstih. Když se pak dostavoval hrad Karlštejn, byla mu svěřena výzdoba.
Karlštejnská výzdoba
Za tuto práci, zejména v kapli sv. Kříže, do níž umístil 127 tabulových obrazů, mu císař Karel daroval mořínský statek. Je to tak uvedeno v listině z dubna roku 1367 – můžeme tedy předpokládat, že na výzdobě kaple pracoval asi kolem roku 1365.
Na jednotlivých deskách karlštejnského souboru jsou kromě Bolestného Krista a Ukřižování vypodobněny polopostavy světců a světic, jejichž ostatky byly uchovávány přímo na Karlštejně. Theodorik zde spojil tradici s novátorstvím. Je to vidět, neboť nádherně namalovaní apoštolové a svatí jsou na gotiku až příliš realističtí. Přesto zůstal plošností a dekorativností pozadí věrný gotice. Vidíme ale velkoryse modelované hlavy s výraznýma očima a nesvětsky masitými nosy. Tento téměř portrétní záměr při zobrazování světců, to bylo v gotice něco nevídaného. Theodorikovo dílo je tak na jeho dobu ojedinělé a těžko srovnatelné s něčím jiným.
Deskové obrazy byly řazeny (a jsou) ve třech až čtyřech řadách nad sebou a pokrývají stěny kaple a okenní výklenky. Do rámů byly původně vloženy ostatky světců, které Karel IV. získal. Byly to tak vlastně zároveň také relikviáře. Tyto obrazy znamenají pro naši zemi kulturní památku nedozírné ceny.
Mistr Theodorik, zmiňovaný v historických pramenech jako Magister Theodoricus, svého panovníka přežil asi o tři roky. Těžiště jeho tvorby pro Karla IV. spadá do 50. a 60. let 14. století. Jeho dílo ale přežilo věky a ještě dnes má dost sil ovlivnit tvoru našich i zahraničních umělců.
