Dnes je 30. 4. 2026 a svátek má Blahoslav

Královna Markéta Dagmar: Její pověst laskavé a mírné ženy se v Dánsku uchovala po staletí

Roku 1205, kdy se český panovník Přemysl Otakar I. musel (alespoň dočasně) smířit s první ženou Adlétou Míšeňskou, se začíná psát příběh jejich dcery, tehdy devatenáctileté Markéty. O její ruku se totiž začal ucházet dánský král Valdemar II. řečený Vítězný.

To bylo nečekané

Co za tím bylo? Valdemarovi bylo 34 let, ale za vším stál zřejmě rod Wettinů, z něhož pocházela Adléta. Cílem bylo tedy asi připoutat si svým způsobem k sobě znovu manžela. Přemysl Otakar souhlasil rád – dánský král byl vlivnou osobou a teď mohl být jeho příbuzný. Valdemar měl dobré vztahy jak s anglickým Richardem Lví srdce, tak s římským vzdorokrálem Otou IV. Brunšvickým.

Reklama

A Markéta měla to štěstí, že zásnuby připadly do doby, kdy byla přechodně její matka považována zase za Přemyslovu manželku.

Markéta se narodila pravděpodobně roku 1186, bohužel, platí zde poněkud smutná skutečnost, že středověké prameny prozrazují celkem málo o osudech panovnických dcer.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Svatba a nové jméno

Každopádně se Markéta vydala s honosným doprovodem předních českých i dánských šlechticů do severoněmeckého města Lübecku, kde poprvé spatřila svého nastávajícího, a kde se ještě roku 1205 konala svatba.

V dánském dějepisectví se ale nesetkáme se jménem královny, která by se měla jmenovat Markéta. A to proto, že si ji Dánové překřtili na Dagmar. Snad nedokázali její jméno správně vyslovit, snad prý dostala takové jméno pro svůj půvab, což je sympatičtější vysvětlení. Jméno Dagmar totiž vzniklo spojením staroskandinávských slov dagr a mar, což znamená ranní záře nebo denní panna. Ve skromných dánských pramenech nejsou doklady o tom, že by tu Markéta užívala dvou jmen – zkrátka se zdá, že přijala jméno Dagmar.

A královna byla prý nejen krásná, ale také velmi laskavá k poddaným, vžilo se tedy označení „dobrá královna Dagmar“.  Dále se dozvídáme, že s výbavou si přivezla Markéta i malé stádo krav, protože milovala jejich mléko. V Dánsku se malé stádo rozrostlo a díky zdejším rozsáhlým pastvinám mělo založit světový věhlas dánského chovu skotu – a nejen to, také věhlas dánského sýrařství.

Vládla krátce

Čtyři roky po svatbě se manželům narodil syn Valdemar, ale v dvaadvaceti letech nešťastně zahynul na lovu – toho se ale jeho matka nedožila. Královnou byla pouhých osm let. I za tak krátkou dobu se její pověst laskavé a mírné ženy rozšířila a přežila staletí.

Dagmar zemřela na hradě Ribe, pravděpodobně při porodu dalšího potomka. Král, pro kterého spěšně poslali, ji již živou nezastihl. Ovšem brzy se oženil s portugalskou princeznou Berengarií.

Vzpomínky na laskavou Dagmar ale nová královna nezastínila a Dagmařin hrob v ringsetdském chrámu na ostrově Seeland se stal předmětem takřka uctívání. Po smrti krále byl i on pohřben po jejím boku.

Doporučujeme

Revue

Svatopluk – vládce, který dokázal zradit i zvítězit – a stal se největším panovníkem Velké Moravy

Svatopluk – vládce, který dokázal zradit i zvítězit – a stal se největším panovníkem Velké Moravy

Zrada vlastního strýce, boj o moc i budování jedné z nejsilnějších říší střední Evropy. Svatopluk, nejmocnější panovník Velké Moravy, byl vládcem plným rozporů – tvrdý politik, schopný stratég, ale i ...
Kdo jsou hlavní kandidáti na titul Premier League 2026?

Kdo jsou hlavní kandidáti na titul Premier League 2026?

Boj o titul v anglické Premier League 2025/2026 nabízí nejnapínavější vyvrcholení za poslední roky. Arsenal stále vede, City číhá na jeho chybu, Aston Villa nepolevuje a Manchester United se pod ...
Zmizeli beze stopy v srdci Austrálie: Kam se poděla slavná Leichhardtova expedice?

Zmizeli beze stopy v srdci Austrálie: Kam se poděla slavná Leichhardtova expedice?

Zmizeli beze stopy v nehostinném srdci Austrálie. Expedice Ludwiga Leichhardta se vydala na cestu dlouhou tisíce kilometrů – místo slávy ji ale čekalo ticho, záhada a smrt. Co se s ...
Pozor, kam v moři šlapete – setkání s trnuchou může být velmi nebezpečné, když ji vyrušíte

Pozor, kam v moři šlapete – setkání s trnuchou může být velmi nebezpečné, když ji vyrušíte

Na první pohled klidní a nenápadní tvorové, kteří se téměř ztrácejí na dně moře. Trnuchy ale skrývají nebezpečnou zbraň – jedovatý ocas, který může způsobit vážná zranění. Stačí jeden neopatrný ...
Medvědí stezka pod korunami stromů aneb medvěd hnědý se po 300 letech vrací do Krkonoš

Medvědí stezka pod korunami stromů aneb medvěd hnědý se po 300 letech vrací do Krkonoš

Po třech stech letech se do Krkonoš vrací medvěd hnědý. Projekt Medvědí stezka představuje nový ochranářský a vzdělávací koncept, který propojuje ochranu přírody, evropské chovné programy a autentický zážitek z ...
Děti divočiny: Skutečné příběhy, nad kterými dodnes visí otazníky…

Děti divočiny: Skutečné příběhy, nad kterými dodnes visí otazníky…

Příběh o Romulovi a Removi, které měla odkojit vlčice, zná téměř každý. Málokdo ale tuší, že podobné osudy se podle historických záznamů skutečně objevovaly i mimo legendy. Děti nalezené v ...
Františkáni měli jasno: žádné peníze, žádný majetek. Jenže realita byla mnohem složitější…

Františkáni měli jasno: žádné peníze, žádný majetek. Jenže realita byla mnohem složitější…

Radikální chudoba, odmítání peněz a život na okraji společnosti. Takový byl ideál svatého Františka z Assisi. Jenže realita církve i běžného života ukázala, že žít bez majetku není tak jednoduché, ...
Proklel sám sebe? Tělo hraběte von Kahlbutze vzdoruje rozkladu

Proklel sám sebe? Tělo hraběte von Kahlbutze vzdoruje rozkladu

Může vyslovená přísaha ovlivnit i to, co se stane po smrti? Příběh hraběte Christiana Friedricha von Kahlbutze naznačuje, že ano. Jeho tělo se totiž po více než třech stoletích stále ...
Brýle byly v dějinách nejdříve luxusem. Kdo je vlastně vynalezl?

Brýle byly v dějinách nejdříve luxusem. Kdo je vlastně vynalezl?

Slábnoucí zrak byl v minulosti mnohem větším problémem než dnes. Neexistovaly totiž brýle, jak je známe, a lidé si museli pomáhat nejrůznějšími improvizacemi – od leštěných kamenů až po služebnictvo, ...
Predátor z pravěku: Krokodýl se nezměnil miliony let a strategie jeho lovu je smrtící

Predátor z pravěku: Krokodýl se nezměnil miliony let a strategie jeho lovu je smrtící

Vypadá jako tvor z dávno zaniklého světa – a vlastně jím opravdu je. Krokodýl, jeden z nejstarších predátorů planety, přežil dinosaury a dodnes vládne vodním tokům s děsivou efektivitou. Jak ...
Reklama
Reklama
Reklama