Mozart okolí ohromoval pamětí
Mozart byl bezesporu geniální. Stačil mu jediný poslech skladby a dokázal si ji zapamatovat natolik přesně, že ji mohl okamžitě zapsat do not. Co vlastně znamená genialita? Věda na tuto otázku stále hledá odpověď.
Einsteinův mozek lákal vědce
Může pohled do mozku objasnit genialitu fyzika Alberta Einsteina? Během desetiletí se objevovali vědci, kteří tomu věřili. Ještě v roce 1999 tvrdila kanadská neurobioložka, že u Einsteina zjistila zbytnění mozkových závitů, které podle ní mohly být zdrojem jeho rozumových schopností. Své kolegy ale nepřesvědčila. Dnes se vědci už dávno zřekli myšlenky, že by se genialita dala vyčíst z mrtvého mozku. Místo toho zkoumají procesy, ke kterým dochází při myšlení – například při hře šachů.
Mistři si pamatují situace
Jak je možné, že velmistr dokáže vyhrát simultánní partie s několika soupeři, ještě k tomu při slepé hře, kdy jsou tahy hlášeny pouze ústně? Neurologové a psychologové dnes věří, že klíčem je cvičení. Extrémně dobří šachisté si osvojili tzv. „strukturované dovednosti“, které jim umožňují vyvolat z paměti množství uložených herních situací. Mozart fungoval podobně – dokázal si zapamatovat celé skladby díky podobné rezervě znalostí v paměti.
Cvičení posouvá hranice
Zapamatování je snazší, pokud již máme podobné informace uložené. Experti ve svém oboru mají zřejmě specificky zaměřený paměťový potenciál. K mistrovství ale nestačí jen cvičit. Trénink musí být záměrný – člověk si musí klást úkoly, které jej posouvají na hranice jeho schopností, a cíleně odstraňovat slabiny. Většina lidí se spokojí s dosažením určité úrovně, na které pak stagnují. Vědci se dnes shodují, že mimořádné výkony vždy souvisí s vysokou mírou motivace – genialita se tedy spíše pěstuje než je vrozená.
Kreativita odlišuje génia od ostatních
Génius se musí vyznačovat také kreativitou, protože od něj očekáváme nové myšlenky, na které nikdo před ním nepřišel. Už v 90. letech 20. století tušil německý psycholog, že kreativita souvisí s mimořádně slabým filtrem podnětů v mozku – novější výzkumy tuto myšlenku potvrzují.
Spojení geniality a „šílenství“
Harvardští vědci zjistili, že mimořádně kreativní lidé se snáze rozptylují než jejich vrstevníci. S nižší filtrací podnětů ovšem často souvisí i některé duševní choroby, například schizofrenie. Některé studie naznačují, že v rodinách s častým výskytem psychických poruch se vyskytuje i nadprůměrně mnoho kreativních jedinců. V roce 2009 maďarský vědec ohlásil objev genu, který údajně zvyšuje pravděpodobnost psychóz i kreativity. Přes tyto náznaky se však dodnes nepodařilo přesně dokázat, zda genialita a šílenství skutečně souvisí.
