Školy potřebují větší oporu, zapojit se mají i rodiče
Školy se už dnes snaží děti od útlého věku učit, jak zacházet s emocemi, řešit konflikty a fungovat v kolektivu. Vedle učitelů pomáhají také školní poradenské týmy a další odborníci, kteří se věnují dětem s problémovým chováním. V některých případech ale běžná opatření nestačí a škola se dostává do situace, kdy musí řešit opakované výhrůžky, útoky nebo jiné závažné incidenty.
Ministerstvo školství proto připravuje možnosti, jak školám dát účinnější nástroje. Součástí debat je také větší odpovědnost rodičů, zejména pokud s vedením školy odmítají spolupracovat. Samotné školní prostředí totiž podle odborníků nemůže dlouhodobě napravovat problémy, které se projevují i doma nebo mimo vyučování.
Důležitou součástí prevence má být také smysluplné trávení volného času. Cílem je, aby se i děti s problémovým chováním zapojovaly do sportovních, kulturních a dalších aktivit a měly příležitost navazovat zdravé vztahy mimo internet. Větší pozornost chce resort věnovat rovněž tomu, jak děti používají sociální sítě a jaké obsahy na nich sledují.
Vyloučení ze školy má být až poslední možností
Jedním z diskutovaných opatření je dočasné vyloučení žáka ze školního zařízení. Podle ministerstva by však nemělo jít o jednoduchý způsob, jak se škola zbaví dítěte, s nímž si neví rady. I během případného vyloučení by totiž muselo být zajištěno jeho další vzdělávání a současně by se muselo pracovat s příčinami problémového chování.
„Žák musí být nějakým způsobem dál vzděláván, zde musí být odpovědnost rodiče – s tím dítětem se musí pracovat, není to jen o tom, že bude tři dny doma a pak se vrátí. Je třeba pracovat i s třídou,“ shrnul Michal Černý, ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva školství.
Doba takového opatření by se podle dosavadních úvah mohla pohybovat od několika hodin až po týdny. Konkrétní podoba změn ale zatím není hotová a návrh by mohl vzniknout až příští rok.
Policie eviduje stovky incidentů, čísla ovlivnila i metodika
Za prvních šest měsíců letošního roku policie zaznamenala více než 830 incidentů ve školách, za nimiž stály děti a mladiství. Ve srovnání s loňskými cca 270 případy jde o výrazný nárůst. Čísla ale nelze přímo srovnávat: změnila se metodika evidence a nově se započítávají také oznámení, která lidé podají osobně na policejní služebně, nejen případy nahlášené prostřednictvím tísňové linky 158. Samotný nárůst evidovaných oznámení proto automaticky neznamená, že se skutečný počet násilných incidentů zvýšil ve stejném poměru.
Mohlo by vás zajímat
Přibližně třetinu evidovaných událostí policisté vyhodnotili jako závažné projevy agresivity nebo radikalizace. Zhruba 140 případů řešili či řeší jako trestné činy a více než 60 jako přestupky. Statistiky tak zachycují široké spektrum situací, od výhrůžek až po závažnější jednání.
Mobil a sociální sítě mohou agresi přiživovat
Odborníci upozorňují, že příčiny agresivního chování bývají složité. Vedle vztahů v rodině a ve škole hraje roli také digitální prostředí, v němž děti tráví stále více času. Sociální sítě jim nabízejí nekonečný proud krátkých videí, včetně obsahu, který násilí zlehčuje nebo přímo propaguje.
Dětský psycholog Stanislav Kocourek upozorňuje na mechanismus rychlé odměny, který může ovlivňovat schopnost dětí zvládat frustraci. „Dnes ty děti, aby se jim vylučoval hormon odměny, nemusí dělat jen nic, stačí jeden pohyb na Instagramu u videí, a pak se spustí fake dopamin. A když těm dětem mobil vezmete, tak jim vezmete ten blažený pocit v mozku,“ popsal pro Českou televizi.
Podle odborníků ale nestačí svádět problémy pouze na technologie. Podstatné je, zda rodiče nastavují srozumitelná pravidla, zajímají se o to, co děti sledují, a tráví s nimi čas. Rizikem však může být i opačný extrém, kdy rodiče děti před každou nepříjemností příliš chrání a nedávají jim příležitost učit se zvládat konflikty a zátěžové situace.
Násilí se obrací také proti rodičům
Pedagogicko-psychologické poradny řeší i případy, kdy se děti radikalizují, vyhrožují spolužákům nebo fyzicky napadají vlastní rodinu. Někteří rodiče se přitom se svými zkušenostmi zdráhají svěřit okolí. Agresivní chování dítěte vůči rodiči tak může zůstávat dlouho skryté.
Právě proto ministerstvo zdůrazňuje, že řešení nemůže zůstat pouze na škole. Pokud se rodiče odmítají zapojit do domluvených opatření, resort zvažuje i možnost jejich větší odpovědnosti. Smyslem připravovaných změn má být nejen rychlejší ochrana ostatních žáků a učitelů, ale také včasná pomoc samotnému dítěti.
