Bohatší země dostávají méně
Nižší objem evropských dotací souvisí s tím, že se česká ekonomika dlouhodobě přibližuje průměru Evropské unie. S rostoucí ekonomickou úrovní se postupně snižuje nárok na prostředky z kohezních fondů, které jsou určeny především méně rozvinutým regionům.
Na tuto změnu upozornil také prezident Petr Pavel. Podle něj je přirozené, že země, která z evropských fondů dlouhá léta výrazně profitovala, se postupně přibližuje pozici čistého plátce. A lehce zkritizoval přístup těch, kterým se podobná praxe příliš nelíbí. „Poté, co jsme po celou dobu těžili z příspěvků, které k nám štědře proudily na rozvoj naší ekonomiky, tak dnes se nám nelíbí, že bychom se mohli stát plátci, kteří by měli podporovat ty menší a slabší,“ uvedl přímo.
Vláda bude vybírat klíčové investice
Ministerstvo pro místní rozvoj nyní připravuje materiál, který určí hlavní oblasti, kam by měly evropské prostředky v letech 2028 až 2034 směřovat. Oproti minulosti by se podle ministerstva měly finance více soustředit na několik strategických priorit místo jejich rozdělování mezi velké množství menších projektů.
„Je potřeba lépe cílit na vybrané priority, které budou celoevropské – od obrany přes odolnost vůči kybernetickým útokům až po připravenost na přírodní katastrofy. Investice by se neměly rozmělňovat do příliš velkého množství menších projektů,“ uvedl vrchní ředitel sekce fondů EU a mezinárodních vztahů Ministerstva pro místní rozvoj Stanislav Schneider.
Kabinet chce podobu českých priorit schválit ještě před letní přestávkou. Následovat budou jednání s evropskými institucemi o podobě nového víceletého finančního rámce.
Evropa chce více půjček, vláda chce větší flexibilitu
Vedle klasických dotací by měl nový evropský rozpočet mnohem více pracovat také s výhodnými úvěrovými nástroji. Ty by měly financovat zejména rozsáhlé infrastrukturní nebo strategické investice.
Podle ministerstva mohou být zvýhodněné evropské půjčky pro stát i veřejné instituce výhodnější než běžné komerční financování. Zároveň by umožnily realizovat projekty, které by jinak bylo obtížné zaplatit pouze z národních zdrojů.
Mohlo by vás zajímat
Premiér Andrej Babiš však dlouhodobě kritizuje způsob rozdělování evropských prostředků. Vadí mu zejména povinné podíly financí určené na klimatickou a sociální politiku. Podle současných návrhů má významná část rozpočtu směřovat právě do těchto oblastí.
Opoziční strany zároveň upozorňují, že větší podporu by si zasloužily například projekty dostupného bydlení, rozvoj regionů nebo dopravní infrastruktura.
Bez evropských fondů by řada projektů nevznikla
Evropské dotace se za dvě desetiletí členství staly důležitým zdrojem financování řady veřejných investic. Z evropských fondů byly modernizovány nemocnice, školy, výzkumná centra, hasičské stanice nebo vybavení složek integrovaného záchranného systému. Peníze pomohly také s opravami kulturních památek i výstavbou silnic, dálnic a železniční infrastruktury.
Od vstupu České republiky do Evropské unie jsme do společného rozpočtu odvedli přibližně jeden bilion korun. Na evropských dotacích ale Česko získalo více než dvojnásobek této částky, díky čemuž dlouhodobě patří mezi čisté příjemce evropských prostředků.
Česko patří mezi nejúspěšnější příjemce
Z hlediska čerpání peněz z evropských fondů si Česká republika vede nadprůměrně. Podle aktuálních údajů patří mezi pět nejúspěšnějších států Evropské unie. Pod smlouvami už jsou projekty za téměř 433 miliard korun, což představuje přibližně 86 procent celkové částky, kterou může země v současném období využít.
Úspěšnost jednotlivých programů se ale výrazně liší. Velmi dobře postupuje například Operační program Zaměstnanost plus nebo investice do dopravy. Naopak pomalejší tempo vykazuje Operační program Technologie a konkurenceschopnost spravovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu, kde je zatím využita jen menší část dostupných prostředků.
Rozhodující budou podzimní jednání
Definitivní podobu evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034 budou v následujících měsících vyjednávat členské státy společně s evropskými institucemi. Premiér Andrej Babiš očekává, že klíčová politická jednání proběhnou během podzimu. Předseda Evropské rady už dříve uvedl, že cílem je dosáhnout dohody do konce letošního roku.
Právě výsledek těchto vyjednávání rozhodne nejen o tom, kolik peněz bude mít Česko k dispozici, ale také o tom, jaké projekty bude možné z evropských fondů v příštích letech financovat.





