Podezření na přenos mezi lidmi
Světová zdravotnická organizace eviduje osm případů možné nákazy, z nichž sedm bylo laboratorně potvrzeno. Tři lidé zemřeli, další případy se ještě vyhodnocují. Pozornost vzbudil zejména fakt, že v případě jihoamerického kmene viru Andes se hantavirus přenáší i mezi lidmi, což je u těchto infekcí velmi neobvyklé.
„Přenos hantavirů mezi lidmi je velmi vzácný, většina z nich mezi lidmi přenosná není. V Jižní Americe se ale vyskytuje jeden typ, u kterého už byl tento způsob přenosu popsán,“ uvedl pro Českou televizi primář Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Ondřej Beran.
Podle WHO zatím nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o začátek nové globální epidemie. Organizace zároveň upozorňuje, že kvůli dlouhé inkubační době se mohou objevit ještě další případy. Inkubace totiž může trvat až šest až osm týdnů.
Virus běžně přenášejí hlodavci
Hantaviry se přirozeně vyskytují hlavně mezi hlodavci. Člověk se nejčastěji nakazí vdechnutím prachu obsahujícího zbytky moči, trusu nebo slin nakažených zvířat. Rizikové bývá například uklízení chat, sklepů, stodol nebo práce v lese a na poli.
V Evropě a Asii hantaviry obvykle způsobují potíže spojené s postižením ledvin. Úmrtnost se pohybuje zhruba mezi jedním až patnácti procenty. Jihoamerický kmen Andes je ale výrazně nebezpečnější – napadá plíce a může vést k jejich selhání i k srdečním komplikacím. U těžkých případů se úmrtnost pohybuje až kolem 40 až 50 procent.
Na lodi se pravděpodobně objevil právě jeden z nejnebezpečnějších hantavirů, který se vyskytuje v Jižní Americe a má vysokou smrtnost, shodují se odborníci.
Příznaky připomínají těžkou chřipku
Průběh infekce může být velmi rozdílný. Někteří nakažení mají jen lehké chřipkové příznaky, u jiných se ale nemoc rychle zhoršuje. Záleží pak také na tom, jakým konkrétním typem viru se člověk nakazí.
Mohlo by vás zajímat
V případě hantaviru, který se rozšířil na zmiňované výletní lodi, jsou typické vysoké horečky, silná únava, bolesti svalů, dušnost, zvracení nebo průjmy. U nejtěžších forem dochází k otoku plic, krvácivým komplikacím a postupnému selhání orgánů. „Pacienti mohou krvácet, mají nízký počet krevních destiček a organismus se postupně vyčerpá. U nejtěžších případů jde o celkové selhání organismu,“ vysvětlil Beran.
Specifický lék ani vakcína proti hantavirům zatím neexistují. Lékaři tak léčí především samotné příznaky a podporují životní funkce pacientů. V těžkých případech může být nutná umělá plicní ventilace nebo intenzivní péče.
V Česku jsou případy vzácné
V Česku se každoročně objeví přibližně dvě desítky případů nákazy hantavirem. Tuzemské varianty ale patří mezi méně nebezpečné a většinou způsobují hlavně zmiňované komplikace s ledvinami.
Fatální průběhy jsou podle odborníků velmi vzácné. Přesto lékaři doporučují opatrnost při manipulaci s prostory, kde se mohou pohybovat hlodavci. Rizikové je hlavně zametání suchého trusu nebo prachu bez ochrany dýchacích cest.
Podezření na další nákazy se mezitím dál prověřují. Plavidlo, na kterém se infekce objevila, zakotvilo u Tenerife a všichni cestující již byli během neděle a pondělka evakuováni. Jsou v přísné karanténě a procházejí opakovaným testováním.

