Havlíčkova továrna na umělou inteligenci
AI infrastruktura je jako moderní letiště. Může být špičková, ale bez pilotů a techniků zůstane nevyužitá. Česko přitom dlouhodobě zaostává v počtu AI specialistů a datových vědců. Vláda chce jejich počet do roku 2030 zdvojnásobit, ale i to nás nemusí dostat mezi evropskou špičku. Navíc nejde jen o vývojáře, potřeba budou i datoví inženýři, experti na kyberbezpečnost, výzkumníci či produktoví manažeři.
Bez konkrétních kroků hrozí, že vznikne drahá infrastruktura s omezeným využitím. Klíčové jsou rychlejší vízové a relokační procesy pro špičkové odborníky v oblasti AI, datového inženýrství a kyberbezpečnosti. Stejně tak jsou potřeba rekvalifikační a rozvojové programy pro zkušené inženýry a vývojáře z praxe, spolufinancované firmami a zakotvené v reálných projektech a důslednější propojení univerzitních programů s průmyslem.
Infrastrukturu lze postavit. Lidi nikoliv
Podle předběžných odhadů může projekt přinést návratnost do 7 let a až 70 miliard korun k HDP za dekádu. Pokud by vznikla tato výpočetní infrastruktura, která bude otevřená, transparentní a ekonomicky smysluplná i pro menší firmy, může to Česku samozřejmě výrazně pomoci. A to hlavně v oborech, kde už dnes máme silnou tradici, jako je výroba, logistika, fintech nebo zdravotnictví.
Česko má kvalitní technické zázemí i průmyslovou tradici. To samo ale nestačí. AI Gigafactory může být přínosem jen tehdy, pokud bude součástí širší strategie práce s talenty. V oblasti umělé inteligence totiž nerozhoduje velikost infrastruktury, ale kvalita lidí.
Roman Berglowiec, CEO Everbot
