Nejen maliny či ostružiny, které sbíráte ze šlahounů ležících přímo na zemi v trávě, mohou člověka ohrozit na zdraví. Skryté nebezpečí může číhat také na plodech nacházejících se o něco výše. Potenciálně nebezpečné je tedy v podstatě cokoli, na čem ulpí trus infikovaného zvířete a co můžeme nevědomky pozřít.
Nebezpečný parazit není okem rozeznatelný
Existuje určité, i když poměrně malé riziko přenosu onemocnění označeného jako alveolární echinokokóza (AE), které způsobují mikroskopická vajíčka tzv. tasemnice liščí neboli měchožila bublinatého. Hlavním hostitelem tohoto parazita je liška obecná, ale mohou jím být i další volně žijící psovité šelmy, jako je vlk. Nakazit se může také domácí pes, který pak může vajíčka vylučovat trusem.
Výskyt infikovaných lišek v ČR je v některých oblastech vyšší než 40 %, a to především v Karlovarském, Libereckém, Plzeňském a Jihočeském kraji.
Jak se přenáší na člověka
Infikované zvíře vylučuje trusem velké množství mikroskopických vajíček tasemnice, která mohou v prostředí dlouhodobě přežívat a kontaminovat půdu i lesní plody. Pokud je člověk nevědomky pozře, může se v jeho těle začít vyvíjet larvální stadium parazita, které nejčastěji napadá játra.
Obtížné stanovení diagnózy
Inkubační doba onemocnění je velmi dlouhá, uvádí se pět až dokonce patnáct let. Zpočátku probíhá zcela bez příznaků. Mezi první symptomy patří např. únava, hubnutí, poruchy trávení, nechutenství, zvětšená játra a nespecifický nález na ultrazvuku. Nemoc napadá nejčastěji játra. Onemocnění se díky svému průběhu diagnostikuje obtížně. Často totiž nikoho nenapadne po ní pátrat. Bývá často chybně zaměňována za jiné diagnózy, např. nádory trávicího traktu. Chová se totiž jako nádorové onemocnění a může být také stejně nebezpečná. V pokročilém stádiu je nemoc velmi obtížně léčitelná.
Základní prevence
Lesní ovoce by se tedy rozhodně nemělo konzumovat neumyté. Doporučuje se ho pořádně propláchnout v tekoucím proudu vody (jsou však velmi lepkavá a umytí nemusí zaručit jejich naprosté odstranění) a následně otřít např. papírovou utěrkou.
Ani po pozření vajíček se onemocnění nemusí vždy rozvinout, předem však nelze odhadnout, u koho k tomu dojde. Vajíčka spolehlivě ničí dostatečné tepelné zpracování (nad 60–70 °C), naopak běžné domácí zmrazení je nezničí. Samozřejmostí je také mytí rukou, a to i po sběru ostružin nebo po hlazení domácích mazlíčků. Ty je potřeba pravidelně odčervovat.
Mohlo by vás zajímat
Počty nakažených nízké, ale…
V ČR není výskyt tohoto onemocnění u lidí prozatím dramatický, ročně se jedná spíše o jednotky případů. Jde však pouze o oficiálně stanovené diagnózy. Skutečný počet infikovaných může být vyšší, protože onemocnění se dlouhou dobu nemusí projevit a některé případy mohou zůstat nerozpoznané. Počet nemocných však pomalu stoupá (roste procento infikovaných lišek), proto je obezřetnost při sběru lesních plodů určitě na místě.
Omýt se vyplatí nejen lesní ovoce, ale i plody ze zahrádky
Špatně omyté ovoce či zelenina přitom nepředstavuje riziko pouze z hlediska alveolární echinokokózy. Na jeho povrchu mohou ulpívat také další mikroorganismy a paraziti pocházející z půdy, zvířecího trusu nebo kontaminované vody. Důkladné omytí proto představuje jednoduché preventivní opatření nejen u lesních plodů, ale i u ovoce a zeleniny ze zahrady či z trhu. Stačí si uvědomit, jak často na ovocné stromy a keře usedají ptáci, kteří mohou znečistit plody svým trusem.

