Potkal bratra až ve 39 letech
Jim Lewis se poprvé setkal se svým dvojčetem Jimem Springerem až v devětatřiceti letech. Přestože oba vyrůstali v různých rodinách, jejich životní dráhy byly až děsivě podobné. Oba se rozvedli s první manželkou jménem Linda a za druhou si vzali ženu jménem Betty. Oba pojmenovali svého syna James Allen, oba prodělali dva infarkty a oba si okusovali nehty.
Zkoumal dědičnost na dvojčatech
Jednovaječná dvojčata vznikají z jedné vaječné buňky a jedné spermie, proto mají shodný genetický materiál. Není proto překvapením, že pokud vyrůstají společně, často se chovají podobně. Jenže příběh obou Jimů dokazuje, že geny mohou prosazovat určité vlastnosti i navzdory zcela odlišnému prostředí.
Psycholog Thomas Bouchard od roku 1979 zkoumá tisíce párů dvojčat, z nichž asi stovka vyrůstala odděleně. Podle jeho závěrů hraje genetická výbava zásadní roli v podobnostech chování, zatímco rozdíly připisuje vlivu prostředí.
Mohlo by vás zajímat
Zažili opačnou výchovu, ale měli stejné zvyky
Silným příkladem je dvojice Jack Yufe a Oskar Stöhr. Jack vyrůstal u židovského otce v kibucu na Trinidadu, zatímco Oskar se svou katolickou matkou v nacistickém Německu. Jejich životní podmínky se nemohly lišit víc. Přesto oba jedli silně kořeněná jídla, milovali sladké likéry, namáčeli tousty do kávy, seděli vzpřímeně a mluvili stejným tempem.
Měřil se vliv genů na chování
Němečtí vědci proto testovali vliv genetiky na dvojčata, která vyrůstala společně. Ve studii GOSAT sledovali 399 párů a hodnotili jejich reakce při hádce, představování i během pauz, o nichž nevěděli. Výsledky ukázaly, že ze 42 % řídí chování geny, z 26 % prostředí a z 32 % individuální zkušenosti.
Ani tato čísla ale nejsou konečná. Dvojčata vyrůstající společně nemají vždy totožné podmínky. Často se jedno v nějaké oblasti projeví jako šikovnější, a to druhé hledá odlišný koníček, kde není srovnáváno. Tak vznikají rozdíly v osobnosti i zájmech. Podobně se během dospívání rodí touha osamostatnit se – jedno dvojče může skončit v partě kuřáků, druhé ve sportovním klubu.
Vytvářejí si vlastní svět
Někteří rodiče naopak své děti vychovávají spíš jako „obyčejné“ sourozence. Dbají na odlišný styl oblékání, posílají je do různých tříd a podporují jejich vlastní přátele. Zajímavé je, že tato dvojčata si zůstávají ve stáří podobnější než ta, která strávila dětství téměř ve všem spolu.
Místo pro spekulace tu zůstává
I přes desítky výzkumů zůstává otázka vlivu genů a prostředí otevřená. Už v roce 1980 Bouchard upozorňoval, že tu zůstává „úrodná půda pro spoustu spekulací“. Platí to dodnes – dvojčata jsou pro vědce nekončící záhadou, která odhaluje hranice i možnosti lidské individuality.


