Dnes je 21. 1. 2026 a svátek má Běla

Říká se, že láska je slepá. Věda dodává – a taky pořádně nebezpečná!

Láska provází lidstvo od nepaměti – básníci ji opěvují, vědci ji rozkládají na chemické reakce a běžní lidé ji nosí v srdci. Jenže stejně jako láska může člověka povznést, dokáže ho i zlomit. Věda dnes ukazuje, že „zlomené srdce“ není jen metafora, ale i skutečná diagnóza.

Je lásku možné vysvětlit vědecky?

Dnes je mi všechno překrásné, kéž by to tak zůstalo! Všechno dnes vidím brýlemi lásky,“ napsal Johann Wolfgang Goethe. Každý, kdo zažil čerstvé okouzlení, ví, jak snadno se realita rozpustí za růžovými brýlemi.

To, co bylo po staletí považováno za božský cit, zkoumá dnešní věda s chladnou přesností. Podle ní je láska především výsledkem chemických a fyzikálních procesů, jejichž cílem je jediné – pokračování rodu.

Sledujeme vzhled a vůni

I když lidé rádi mluví o „vnitřních hodnotách“, první krok k zamilovanosti často určuje zevnějšek. Nejde o dokonalost – spíš o souměrnost, která se podvědomě jeví atraktivní. Jakmile vzhled souzní s našimi představami, nastupuje čich. Feromony napovídají, zda má protějšek geneticky odlišnou výbavu, což zvyšuje šanci na zdravé potomstvo. Pokud souhlasí i další smysly, spustí se lavina biochemických reakcí.

Zažíváme hormony lásky

Adrenalin roztáčí srdce a vlhnou dlaně, oxytocin podporuje vazbu, vasopresin věrnost a dopamin spouští v mozku pocit odměny. Kritické myšlení se oslabuje – láska je slepá. U žen navíc roste hladina testosteronu, u mužů naopak klesá, což je možná důvod, proč působí něžněji. Tělo tak směřuje k intimitě a touze po rodině. Tento stav trvá jen týdny až měsíce, pak se hormony uklidní a nastupuje realita vztahu.

Můžeme prožít i zlomené srdce

Zemřela žalem, má zlomené srdce.“ Podobná úsloví nejsou jen literární obraz. Už od starověku se lékaři a později i psychologové snažili vysvětlit, proč silný žal působí na tělo tak ničivě. Psychosomatika dnes potvrzuje úzké spojení mezi psychikou a tělem. Smutek, zlost, deprese či stres zvyšují krevní tlak, oslabují imunitu, berou chuť k jídlu i spánek. Podle výzkumu z univerzity v Sydney z roku 2009 může tento řetězec změn skutečně vést až k infarktu.

Učíme se přežít žal

Riziko úmrtí po ztrátě blízkého je v prvních týdnech vysoké bez ohledu na věk. Postupně klesá – po půl roce výrazně, po dvou letech téměř mizí. Lékaři proto radí: v těžkých dnech dopřejte tělu to nejzákladnější – spánek a klid. I to může být první krok k uzdravení zlomeného srdce.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Dvacet dnů, které mohou rozhodnout dětem život

Dvacet dnů, které mohou rozhodnout dětem život

Střední školy budou od 1. do 20. února přijímat přihlášky ke studiu – pro deváťáky to je rozhodující krok do dalšího života. Ředitelé škol už zveřejnili na svých webových stránkách ...
Co nás letos čeká a nemine? Začne třeba i konec světa

Co nás letos čeká a nemine? Začne třeba i konec světa

Letošní rok 2026 začal ve čtvrtek a jeho posledním dnem bude také čtvrtek – celkem bude mít 365 dní, těch pracovních bude 250 a zažijeme v Česku 13 státních svátků. Odhaduje se, že ...
Tvor, který měl vyhynout? Zvláštní svědectví posádky americké ponorky

Tvor, který měl vyhynout? Zvláštní svědectví posádky americké ponorky

Více než sedmdesát procent planety pokrývají oceány – a přesto o nich víme překvapivě málo. Právě v jejich temných hlubinách se mohou skrývat tvorové, kteří měli podle vědy dávno vyhynout. ...
Jak se žilo v kamenných věžích severního Skotska. Záhada skotských brochů

Jak se žilo v kamenných věžích severního Skotska. Záhada skotských brochů

Masivní kamenné věže bez oken dodnes připomínají malé pevnosti. Byly však skotské brochy skutečně obrannými stavbami, nebo spíš promyšlenými domovy zemědělců, kteří se snažili přežít v drsném severním klimatu? Jak ...
Záhada ducha paní Boultonové – když sny předběhnou realitu

Záhada ducha paní Boultonové – když sny předběhnou realitu

Paní Boultonová snila o domě, který nikdy předtím nenavštívila. Když se s manželem nastěhovali do skotského sídla lady Beresfordové, zjistila, že její noční vize se stala skutečností – a dům, ...
Kleopatřin palác měl být místem nepředstavitelného přepychu. Dnes možná leží pod nánosy bahna na dně moře

Kleopatřin palác měl být místem nepředstavitelného přepychu. Dnes možná leží pod nánosy bahna na dně moře

Leží někde pod nánosy bahna a písku, nebo nikdy neexistoval tak, jak si ho představujeme? Francouzský podvodní archeolog Franck Goddio věří, že na dně moře u Alexandrie objevil zbytky paláce ...
Když oceán pomalu pohlcuje ostrov – atol Takuu a jeho lidé na hranici zásadní změny

Když oceán pomalu pohlcuje ostrov – atol Takuu a jeho lidé na hranici zásadní změny

Izolovaný atol Takuu v jižním Tichém oceánu, domov několika stovek lidí, stojí tváří v tvář reálnému riziku ztráty domova kvůli stoupající hladině moře a klimatickým změnám. Jeho obyvatelé čelí stále ...
Příběh strašidelného domu v americké obci Nyack: Hodní duchové budili děti do školy

Příběh strašidelného domu v americké obci Nyack: Hodní duchové budili děti do školy

Viktoriánský dům nedaleko New Yorku měl podle svých obyvatel neobvyklé nájemníky – duchy. Neškodili, naopak pomáhali, nechávali dárky a dokonce budili děti do školy. Novému majiteli ale nadpřirozená společnost nevyhovovala ...
Korsické megality: Jaké tajemství skrývají?

Korsické megality: Jaké tajemství skrývají?

Mlžný opar nad korsickou plošinou Cauria skrývá nejen obrovské menhiry, ale i příběh střetu dvou dávných kultur. Kdo byli jejich stavitelé a proč se z posvátných kamenů staly symboly vítězství? ...
Kleopatřin nos a jiné iluze: Jak vznikla legenda o nejkrásnější ženě starověku?

Kleopatřin nos a jiné iluze: Jak vznikla legenda o nejkrásnější ženě starověku?

Měla Kleopatra skutečně krásu, která dokázala pobláznit nejmocnější muže své doby? Nebo jde jen o mýtus, který se zrodil z filozofického bonmotu, římské propagandy a hollywoodské fantazie? Příběh slavného „Kleopatřina ...