Mladík údajně objevil podivnou jámu
Podle tradovaného příběhu se v létě roku 1795 vydal šestnáctiletý Daniel McGinnis na Oak Island, jeden z ostrůvků v zátoce Mahone Bay. Zaujala ho zvláštní prohlubeň v zemi a starý dub, na němž měly být patrné stopy po zavěšeném lodním kladkostroji. Mladík nabyl dojmu, že by zde mohl být zakopán pirátský poklad. Přizval proto dva kamarády, Johna Smithe a Anthonyho Vaughana, a společně se pustili do kopání. Údajně narazili na jámu širokou přibližně čtyři metry. V různých hloubkách objevovali kamenné a dřevěné vrstvy, které měly připomínat důmyslně vybudovanou šachtu. Když se dostali zhruba do devíti metrů, práce začala být nad jejich síly. Rozhodli se proto opatřit peníze a potřebné vybavení.
Jejich vyprávění nakonec zaujalo místního podnikatele Simeona Lyndse. Kolem roku 1803 až 1804 se mu podařilo dát dohromady skupinu mužů, která dostala název Onslow Company. Kopáči pokračovali v hloubení a podle pozdějších svědectví nacházeli v pravidelných rozestupech dřevěné plošiny, vrstvy uhlí, jílu a další podivné materiály.
Voda překazila první velké pátrání
Když se muži dostali přibližně do třicetimetrové hloubky, narazili prý na další překážku. Při práci měli pocit, že se blíží k něčemu mimořádnému. Rozhodli se proto pokračovat následující den. Jenže když se ráno vrátili, jáma byla zaplavená vodou. Marně se ji snažili vyčerpat. Hladina stále stoupala a jejich úsilí nepřinášelo výsledky. V roce 1805 se proto pokusili vykopat vedle původní šachty další a prokopat se z ní k předpokládanému pokladu. Také tento plán skončil neúspěchem. Nová jáma se totiž podle dochovaných vyprávění dostala do kontaktu s vodou pronikající z okolí a zaplavila se. Peníze i síly docházely a pátrání se zastavilo.
Záhadné nálezy podnítily další spekulace
Neúspěchy však zvědavost neuhasily. Naopak. V následujících desetiletích se na ostrov vracely další skupiny hledačů. Některé údajné nálezy jejich nadšení ještě posilovaly. Mluvilo se o starých mincích, zlatých článcích řetězu, dřevěných konstrukcích i podivném kameni s vyrytými znaky. Pozdější průzkumy přinesly také nálezy keramiky a úlomku pergamenu. Jejich původ a souvislost s případným pokladem však zůstávají sporné.
Mohlo by vás zajímat
Objevily se také teorie o tom, komu by ukryté bohatství mohlo patřit. Jedna z nich hovořila o zlatě Inků, které mělo být ukryto před španělskými dobyvateli. Jiní spekulovali o britském vojenském pokladu nebo o kořisti slavného piráta kapitána Williama Kidda. Žádná z těchto domněnek ovšem nebyla přesvědčivě prokázána.
Moderní technika nepřinesla očekávaný výsledek
Ve 20. století se do pátrání zapojili také lidé s mnohem lepším technickým vybavením. V roce 1937 se o ostrov a jeho tajemství zajímal podnikatel Gilbert Heddon, který se přikláněl k teorii o pokladu kapitána Kidda. Ani jeho snaha však nepřinesla rozhodující objev. V roce 1965 se do pátrání pustil americký podnikatel a hledač pokladů Robert Dunfield. Na ostrov dopravil těžkou techniku a pustil se do rozsáhlých zemních prací. Nechal vyhloubit obrovský výkop, který měl dosahovat hloubky přes čtyřicet metrů. Místo očekávaného bohatství však odhalil především pozůstatky předchozích výkopů a další stopy po dlouholetém hledání. Další významnou kapitolu představovala společnost Triton Alliance, která v 70. letech pokračovala v průzkumu ostrova. Jedním z jejích nejznámějších projektů se stal vrt označovaný jako Borehole 10-X. Dosáhl hloubky přibližně sedmdesáti metrů a průzkumníci v něm zaznamenali různé dutiny i kovové a dřevěné předměty. Pokusy prozkoumat podzemní prostory pomocí kamer a potápěčů však nepřinesly jednoznačný důkaz o existenci ukrytého pokladu.
Tajemství Dubového ostrova zůstává nevyřešené
Dlouhá historie pátrání zanechala na Oak Islandu množství šachet, vrtů a výkopů. Původní podoba některých míst je dnes natolik narušená, že je obtížné určit, kde přesně se nacházela legendární pokladová jáma. Přesto se ostrov nestal pouze vzpomínkou na dávné dobrodruhy. Zájem o něj přetrvává a další badatelé se stále snaží rozluštit jeho tajemství.
Možná se pod zemí skutečně ukrývá něco mimořádného. Stejně tak je ale možné, že se celé generace hledačů honí za pokladem, který nikdy neexistoval. Jedno je jisté: Dubový ostrov dokázal něco, co se podaří jen málokterému místu na světě. Udržuje lidskou zvědavost při životě už více než dvě stě let.
