Světoví experti ocenili rozmanitost geologického podloží, složení půdy, vlhkosti, srážek, nadmořské výšky, ale také tradic a umu vinařů, které se promítají do charakteru i vysoké kvality moravských vín. Pro prosazení na mezinárodním trhu doporučují zjednodušit etiketování, sjednotit názvosloví a stavět na odrůdových vlajkových lodích. Během pětidenního programu uskutečnili světoví experti intenzivní studijní cestu napříč klíčovými vinařskými regiony Čech i Moravy.
Cílem návštěvy, zastřešené britským Institute of Masters of Wine, bylo detailně představit tuzemský terroir, odrůdové spektrum i historii a budovat trvalé mezinárodní vazby. Program vyvrcholil závěrečnou diskusí, během níž prestižní degustátoři a kritici předali českému vinařskému sektoru cenná doporučení.
Předně experti vyzdvihli, že Morava nabízí neobyčejně pestrou a různorodou paletu vín. Tato rozmanitost je sice velkou předností, pro zahraniční zákazníky ale bývá těžko uchopitelná. Pro úspěšný export proto doporučují zvolit jasnou vlajkovou loď – po vzoru rakouského Veltlínského zeleného nebo novozélandského Sauvignonu – a na toto hlavní odrůdové „beranidlo“ postupně navazovat další regionální vína.
S tím úzce souvisí i srozumitelnost a jednodušší mezinárodní komunikace jednotlivých odrůd. V případě Ryzlinku vlašského se odborníci přiklánějí k používání chytlavého označení „Vlašák“, které nevede k zaměňování s Ryzlinkem rýnským jako v případě matečného německého výrazu Welshriesling. U Frankovky jednoznačně doporučují zachování lokálního názvu Frankovka namísto Blaufränkisch. Velký potenciál spatřují také v Pálavě, která má díky snadné výslovnosti i zapamatovatelnosti ideální předpoklady pro zahraniční trhy.
Významný apel směřuje také k autenticitě a přístupu k tvorbě prémiových vín. „Co české a moravské vinařství skutečně spojuje, je svěžest, živost a čistota. Místní vinaři pochopili, že jejich síla spočívá právě v této čistotě. Klíčem k úspěchu je autenticita. Než vrstvit techniky a používat těžké francouzské sudy, je potřeba nechat vyniknout energii dané vinice.
Místní odrůdy jako Ryzlink vlašský nebo Pálava nabízejí unikátní charakter a minerální pevnost, aniž by působily těžkopádně,“ uvedla k potenciálu tuzemských vín uznávaná americká poradkyně pro exportní trhy Lisa Granik MW. Důležitým podnětem pro exportně zaměřená vinařství je také úprava prezentace na etiketách. Detailní systém zatřídění může být pro zahraniční kupce i běžné spotřebitele náročnější na orientaci. Odborníci proto doporučují značení na láhvích přizpůsobit mezinárodním zvyklostem a vsadit na maximální srozumitelnost.
Projekt položil základ pro dlouhodobou propagaci českého a moravského vinařství na klíčových zahraničních trzích. Na jeho realizaci se podíleli Národní vinařské centrum, Vinařský fond, agentura CzechTourism a Ministerstva zemědělství, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj, Velvyslanectví ČR v Londýně, Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava a finančně ho podpořili i samotní vinaři. Další informace o návštěvě světových vinařských expertů najdete například tady.
