Vláda chce větší prostor pro investice
Novela počítá s tím, že se část strategických investic nově nebude započítávat do standardních rozpočtových limitů. Týkat se to má především vybraných dopravních staveb, například dálnic nebo železničních tratí. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by současná pravidla výrazně komplikovala pokračování velkých projektů.
Kabinet tvrdí, že bez úpravy zákona by musel příští rok připravit rozpočet se schodkem maximálně kolem 190 miliard korun, což považuje za nereálné. Právě proto prosazuje změnu, která by umožnila pracovat s podstatně vyššími deficity. Podle kritiků může jít až o rozdíl v řádu 150 až 200 miliard korun ročně.
Schillerová argumentuje tím, že stát potřebuje pokračovat v investicích i v období ekonomické nejistoty. Podle ní by omezení výdajů znamenalo zastavení důležitých staveb a negativní dopady na ekonomiku i zaměstnanost.
Opozice varuje před růstem dluhu
Opozice však návrh ostře kritizuje. Podle ní vláda pouze hledá cestu, jak obejít dosavadní rozpočtová pravidla a vytvořit prostor pro další zadlužování.
Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) uvedl, že ministerstvo financí se podle něj mění na „ministerstvo dluhu“. Kritici upozorňují, že novela umožní budoucím vládám utrácet stovky miliard korun navíc bez standardních omezení.
Opoziční poslanci zároveň nesouhlasí ani se způsobem projednávání zákona. Vládní koalice totiž poprvé v tomto volebním období využila možnost předčasně ukončit sněmovní debatu a pevně stanovit čas hlasování. Opozice tvrdí, že tím byla omezena parlamentní diskuse a někteří poslanci nedostali prostor vystoupit.
Právě kvůli tomu chce část opozice podat stížnost k Ústavnímu soudu. Podle ní byl legislativní proces veden v rozporu s principy parlamentní debaty.
Mohlo by vás zajímat
Zákon prošel pouze hlasy koalice
Ve finálním hlasování podpořilo novelu všech 91 přítomných poslanců vládní koalice. Naopak všech 68 hlasujících opozičních zákonodárců bylo proti. Norma nyní zamíří do Senátu, který by se jí mohl zabývat v polovině června.
Součástí změn je i možnost výrazně zvýšit výdaje státu v mimořádných situacích. V případě ohrožení státu, válečného stavu nebo na doporučení Bezpečnostní rady státu by vláda mohla navýšit rozpočtové výdaje až o deset procent. Podle letošních čísel by to představovalo zhruba 240 miliard korun.
Ministerstvo financí zároveň navrhuje prodloužit výjimku pro obranné výdaje nad hranici dvou procent HDP. Tyto prostředky by se ani nadále nezapočítávaly do standardního schodku rozpočtu, a to nově až do roku 2036.
Sporné jsou i další pravomoci ministerstva
Debatu vyvolala také další část návrhu. Ministerstvo financí by nově mohlo určovat rozpočty některých institucí, například Poslanecké sněmovny, Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Národní rozpočtové rady.
Podle vlády by šlo pouze o technické opatření pro případy, kdy by během projednávání ve sněmovně docházelo ke změnám návrhů rozpočtů. Kritici ale upozorňují, že by tím ministerstvo získalo příliš silný vliv nad institucemi, které mají být na vládě nezávislé.
Rozpočtová debata tak zřejmě zdaleka nekončí. Vedle sporu o samotné zadlužování země se nyní otevírá i otázka, kde leží hranice mezi potřebou investovat a udržením dlouhodobě stabilních veřejných financí.



