NASA nejprve zkoušela samotnou loď
Zatímco astronauti z legendární sedmičky Mercury pilně trénovali a seznamovali se s veřejností, v továrnách společnosti McDonnell a v Langley ve Virginii vznikala kosmická loď, která je měla jednoho dne dopravit do vesmíru.
Než do ní ale mohl usednout člověk, bylo nutné prověřit její konstrukci a jednotlivé systémy. NASA proto uskutečnila řadu nepilotovaných testů. K některým sloužila i poměrně jednoduchá raketa Little Joe, která umožňovala levněji zkoušet například únikový systém při různých podmínkách letu.
Do kabiny usedli i opičí pasažéři
NASA však chtěla zjistit také to, jak živý organismus zvládne start, přetížení, beztížný stav a návrat. Proto při některých zkouškách využila opice.
Na palubě Little Joe 2 letěl 4. prosince 1959 makak rhesus jménem Sam. O několik týdnů později, 21. ledna 1960, následovala samice Miss Sam. Oba lety byly suborbitální a jejich hlavním cílem bylo mimo jiné ověřit únikový systém a sledovat reakce organismu během letu. Obě zvířata byla po návratu nalezena v dobrém stavu.
Proč právě primáti? Vědci předpokládali, že jejich tělesná stavba a reakce organismu mohou poskytnout cennější údaje pro budoucí lety lidí než například pokusy s menšími laboratorními zvířaty. Oproti nim navíc bylo možné primáty vycvičit k plnění jednoduchých úkolů.
Mohlo by vás zajímat
Ham měl ukázat, co dokáže člověk
Další krok představoval šimpanz Ham. Narodil se v červenci 1957 v tehdejším Francouzském Kamerunu a v roce 1959 se dostal na leteckou základnu Holloman v Novém Mexiku, kde prošel náročným výcvikem. Jeho jméno bylo odvozeno od názvu Holloman Aerospace Medical Center.
Dne 31. ledna 1961 odstartoval Ham v kabině Mercury na raketě Redstone. Jeho úkolem nebylo jen „přežít“. Během letu měl reagovat na světelné signály a tahat za páčky, čímž NASA ověřovala, zda je živý tvor schopen plnit naučené úkoly i během kosmického letu. Ham si vedl překvapivě dobře.
Let však nebyl úplně bez problémů. Raketa Redstone vyvinula větší tah, než se očekávalo, a kabina proto vystoupala výše a dopadla mnohem dál od plánovaného místa. Ham strávil v beztížném stavu přibližně šest a půl minuty a po přistání byl sice unavený a mírně dehydrovaný, ale jinak v pořádku.
NASA ještě jednou prověřila Redstone
Hamův let sice ukázal, že základní systém funguje, ale technici si stále nebyli jistí spolehlivostí rakety. Proto Wernher von Braun a jeho tým prosadili ještě jeden nepilotovaný test.
Dne 24. března 1961 odstartovala mise Mercury-Redstone BD. Dopadla úspěšně a odstranila poslední významné pochybnosti před plánovaným letem člověka.
Pro astronauta Alana Sheparda však další odklad rozhodně nebyl příjemný. Jeho let byl připraven, jenže Sovětský svaz mezitím udělal něco, co Američané zoufale nechtěli připustit.
Gagarin předběhl Američany
Dne 12. dubna 1961 odstartoval ze Sovětského svazu Jurij Gagarin na palubě Vostoku 1 a stal se prvním člověkem ve vesmíru a prvním člověkem, který obletěl Zemi. Sověti tak Spojeným státům znovu zasadili těžkou ránu v závodě o prvenství v kosmu.
Alan Shepard se do vesmíru vydal až 5. května 1961. Jeho let v lodi Freedom 7 byl sice pouze suborbitální, přesto znamenal první americký pilotovaný kosmický let.
A zvířecí „astronauti“ tím svou úlohu ještě zdaleka nekončili. V listopadu 1961 vyslala NASA na oběžnou dráhu šimpanze Enose. Ten už Zemi skutečně obletěl – a připravil tak půdu pro první americký orbitální let člověka, který absolvoval John Glenn v únoru 1962.
Zvířata otevřela lidem cestu do vesmíru
Dnes se na první kosmické lety zvířat díváme rozporuplně. Pro tehdejší vědce však představovala jeden ze způsobů, jak získat informace, které mohly rozhodovat o životě či smrti budoucích astronautů.
Sam, Miss Sam, Ham a později Enos tak nebyli jen kuriozitou kosmického programu. Jejich lety pomohly NASA zjistit, co se s živým organismem děje během startu, beztíže i návratu. A především ukázaly, že kosmická loď Mercury může člověka skutečně dopravit do vesmíru a zase zpět.
