Samice nakladla vejce 17. června. Chovatelé pro ně v inkubátoru připravili prostředí s vlhkostí kolem 90 procent a teplotou 32 stupňů. První mláďata se začala klubat v noci ze 4. na 5. srpna.
„V inkubátoru jsme nastavili vlhkost kolem 90 procent a teplotu 32 stupňů. Tak měla mláďata ideální podmínky pro vývoj. Líhnutí začalo ze 4. na 5. srpna, mláďata jsou velká a životaschopná,“ popisuje zoolog Michal Podhrázský. Podle něj jde o první líhnutí nejdelších hadů Afriky v historii Safari Parku Dvůr Králové.
Z vajíčka vyleze šedesáticentimetrový had
Ze zhruba deset centimetrů dlouhých vajec vylézají mláďata měřící kolem 60 centimetrů. To je však jen začátek. Krajta písmenková může v dospělosti překonat sedm až 7,5 metru a dosáhnout hmotnosti až 100 kilogramů.
Roste přitom velmi rychle. „Ze současné velikosti můžeme předpokládat, že v dobrých podmínkách dorostou do pětimetrové délky za zhruba šest let,“ uvádí Podhrázský.
Ve světových institucích sdružených v databázi ZIMS žije podle podkladů 55 krajt písmenkových. Dvorský odchov je mimořádný i tím, že se během předchozích 12 měsíců mláďata tohoto druhu v žádné jiné z těchto institucí nevylíhla.
Uškrtí i kořist velikosti gazely
Krajta písmenková patří mezi šest největších druhů hadů světa. Loví menší i velké obratlovce, které usmrcuje sevřením. Dospělý jedinec dokáže uškrtit a spolknout také kořist velikosti prasete nebo gazely. Po takto vydatném jídle následuje dlouhé trávení a had může velmi dlouho nepřijímat další potravu. Jeden zaznamenaný jedinec v Africe podle podkladů nežral dva a půl roku, tedy více než 900 dní.
Mohutní hadi jsou nároční také na chov. Krajty písmenkové mohou být agresivní a kousavé, proto potřebují bezpečné zařízení a zkušené chovatele. V roce 2017 podle závěrů britské policie usmrtila přibližně 2,5metrová krajta písmenková dospělého chovatele ve Velké Británii.
Mohlo by vás zajímat
V přírodě má druh status „téměř ohrožený“. Na řadě míst jeho početnost klesá. Lidé krajty zabíjejí ze strachu a kvůli jejich velikosti, loví je také pro maso a kůži.
Jméno dostala podle kresby připomínající hieroglyfy
České pojmenování krajty písmenkové odkazuje na výraznou kresbu na kůži. Vzor, který hadovi slouží jako maskování, připomíná egyptské hieroglyfy.
O mimořádných rozměrech těchto plazů vypovídá i historický údaj z Pobřeží slonoviny. Had změřený v roce 1932 měl údajně dosahovat 9,8 metru. Pokud by byl údaj spolehlivý, šlo by o mimořádný délkový rekord, dostatek zdrojů k jeho potvrzení však neexistuje.
V Česku chovají krajty písmenkové mezi zahradami zapojenými do databáze ZIMS také Zoo Plzeň, Zoo Na Hrádečku a Zoo Ostrava. Právě Ostrava zaznamenala před Dvorem Králové poslední český úspěch v jejich rozmnožování. Z ostravské zoo pochází také dvorský chovný samec.
