Jak dlouho může zaměstnavatel takto postupovat? Na jak dlouho může být sjednaná smlouva na dobu určitou? A co odstupné?
Kdy jde o pracovní poměr na dobu určitou
O pracovní poměr na dobu určitou se jedná, jestliže je v pracovní smlouvě sjednaná doba jeho trvání, např. od 1. 1. 2026 do 31. 12. 2026. Naopak o pracovní poměr na dobu neurčitou se jedná tehdy, jestliže doba trvání není v pracovní smlouvě výslovně uvedena.
Když uplyne sjednaná doba zaměstnání
Když pracovní poměr na dobu určitou skončí, může u vás nastat některá z těchto situací:
· Zaměstnavatel s vámi prodlouží dosavadní pracovní smlouvu, např. na další rok.
· Zaměstnavatel s vámi uzavře novou pracovní smlouvu, např. na další rok.
· Váš pracovní poměr skončí k datu uvedenému ve smlouvě a vaše cesty se rozejdou.
Jaká platí pravidla pro smlouvy na dobu určitou
Pracovní poměr na dobu určitou však nelze prodlužovat či opakovaně uzavírat donekonečna. Zákoník práce přináší omezení:
Mohlo by vás zajímat
- Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky.
- A zároveň ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát.
- Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž jeho prodloužení.
- Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.
(Výše uvedené platí obecně, zákoník práce však vymezuje výjimky. Jde zejména o případy, kdy zaměstnavatel nemůže dodržet výše uvedené z vážných provozních důvodů či kvůli specifické povaze práce.)
Celkem je tedy teoreticky možné, abyste u téhož zaměstnavatele dosáhli celkové doby trvání pracovních poměrů na dobu určitou až na 3krát 3 roky.
Máte nárok na odstupné?
Obecně se má za to, že nárok na odstupné zakládá pouze smlouva na dobu neurčitou. To je však velký omyl. Pokud zaměstnanec obdrží výpověď nebo dojde k rozvázání pracovního poměru dohodou z následujících důvodů (obecně se hovoří o organizačních důvodech), pak má nárok na odstupné:
- ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane-li se zaměstnanec nadbytečným.
Zákon v této situaci nerozlišuje, jestli je pracovní poměr na dobu určitou, nebo ne. Pro zaměstnance však hraje roli, jak dlouho u daného zaměstnavatele již pracoval, protože podle toho výše odstupného dosahuje:
- jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
- dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
- trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
V praxi si zaměstnavatel často snaží nejistou situaci na trhu „regulovat“ prostřednictvím délky pracovního poměru. Mnohdy raději vyčká uplynutí pracovní smlouvy. Nicméně pokud tak neučiní, rozhodně se nemůže rozloučit se zaměstnancem stylem: „Příští měsíc už nechoďte, nemám pro vás práci. Jedná se jen o smlouvu na dobu určitou, takže tu vám mohu vypovědět kdykoli“.
