Není to zdaleka jen o žízni
Správná hydratace není jen o tom, jestli máme žízeň. (Mimochodem žízeň již je sama o sobě příznakem lehké dehydratace.) Nedostatek tekutin může často způsobit nejen únavu a bolesti hlavy, ale ovlivňuje i takové věci jako paměť (vypadávají nám slova), schopnost koncentrace (důležité za volantem), odolnost vůči stresu („vybuchneme“ dříve než normálně), zhoršení koordinace pohybů a udržení rovnováhy (věci nám padají z rukou, zakopneme i na rovném).
O vodu v těle nepřicházíme jen pohybem a pocením
Při vyšších teplotách, kdy se tělo více potí, se zvyšují ztráty tekutin i minerálních látek a riziko dehydratace roste. Voda se podílí na transportu živin a kyslíku, regulaci tělesné teploty i na průběhu metabolismu. Často si neuvědomujeme, že tekutiny ztrácíme nejen pocením, ale i dýcháním a vylučováním.
Potřeba tekutin se neřídí jen hmotností
Obecně se doporučuje 30 ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vážíte 60 kg, pak byste měli vypít 1,8 l. Skutečná potřeba však závisí na dalších faktorech, jako:
- Věk. Novorozenci a malé děti mají vyšší podíl vody v těle, ale zároveň rychleji ztrácejí tekutiny a hůře regulují tělesnou teplotu. Dospělí mají potřebu stabilnější, závisí hlavně na aktivitě a prostředí. U seniorů celkový podíl vody v organismu klesá a zároveň se oslabuje pocit žízně, což zvyšuje riziko dehydratace.
- Tělesná konstituce. Vyšší podíl svalové hmoty znamená vyšší obsah vody v těle, a obvykle i vyšší nároky na příjem tekutin než u stejné hmotnosti tvořené převážně tukem. Laicky řečeno, 90 kg svalovec bude potřebovat více vody k zavodnění svého organismu než 90 kg člověk s tělem „polstrovaným“ tukem.
- Zdravotní stav. Zvýšená potřeba tekutin nastává např. při horečce, průjmech nebo zvracení.
- Léky. Vliv na zvýšenou potřebu vody mohou mít také některé léky, které zvyšují ztráty tekutin nebo ovlivňují hospodaření organismu s vodou, například diuretika, projímadla nebo některé léky používané při léčbě cukrovky.
- Zvýšená aktivita. Nejen fyzická, ale i duševní aktivita zvyšuje potřebu přísunu tekutin.
- Okolní teplota. V létě se potřeba tekutin značně zvyšuje (o 0,5 až 1,5 l denně), navíc podobně jako u zvýšené aktivity je potřeba doplnit i minerály, takže je vhodné zařadit rozumné množství minerálek.
A co káva nebo mléko? Počítají se?
V současné sobě odborníci zastávají názor, že pokud nepřekročíte dávku 300 mg kofeinu za den (cca 3 až 4 šálky kávy), mírný odvodňující efekt se vyrovná množstvím přijaté tekutiny. Nicméně, vyplatí se, pozorovat, co nám naše tělo říká.
Mléko a třeba i kefír se do pitného režimu počítají, protože jsou to tekuté nápoje s vysokým podílem vody.
Přílišné pití může i škodit
Stejně jako nedostatek tekutin může být rizikem i jejich nadměrný příjem, typicky při sportování. Příliš rychlé vypití velkého množství vody (např. 1 l najednou u drobnější osoby) může vést k rozředění sodíku v krvi, což se projevuje např. nevolností, bolestí hlavy či zmateností. Opatrnost je nutná zejména u osob s onemocněním ledvin, srdce nebo jater, u nichž může být příjem tekutin naopak lékařsky omezen. Důležitý je proto pravidelný a rovnoměrný pitný režim během celého dne.

