Dnes je 27. 6. 2026 a svátek má Ladislav

Dějiny kondomu: Lékař Karla II. si za podobný vynález vysloužil šlechtický titul

Dějiny kondomu jsou poměrně dlouhé – existuje možnost, že jej znali již staří Egypťané, protože se na jejich freskách objevují muži s barevnými pouzdry navlečenými na penis. Zde však šlo nejspíše o ozdobu, protože vyobrazené scény nejsou erotické – zdá se tedy, že nemůžeme uvažovat o kondomu v tom pravém smyslu.

Látka nebo střívka?

Ve starověkém Řecku a Římě se zřejmě používaly plátěné návleky, které byly opatřené tkanicemi, aby si je muži mohli lépe připevnit.

Reklama

Ve Starém zákoně najdeme náznak, že se využívalo ovčích střívek – a upravených ovčích střívek jako mužské ochrany využil i osobní lékař anglického a skotského krále Karla II., který je připravoval pro panovníka a členy dvora.

Ochrana proti nemocem

Epidemie syfilis, která řádila na přelomu 15. a 16. století v Evropě, ovšem přinutila muže, aby ochranu opravdu používali, a to ne kvůli strachu z těhotenství partnerky, ale ve strachu o své zdraví. Zlomovým se ale stal rok 1564, kdy italský lékař Gabrielle Fallopio vyrobil pouzdro z lněného plátna napuštěné olejem a medikamenty. Vše popsal ve spise De morbe gallico – význam tohoto díla je veliký, a to ne ani tak popisem vynálezu (který vlastně nebyl ničím novým), ale tím, že jej veřejně obhajoval.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Stále však byl největším problémem vhodný materiál – látku bylo třeba sešít a jakkoliv malé stehy mohly být při aktu vnímány jako nepříjemné. V 17. století se proto snažili najít jiný materiál a nejčastější byla právě ona ovčí střívka. Nejstarší dochovaný kondom nalezneme v muzejních sbírkách ve Švédsku – je zhotoven z prasečího střívka a pochází z doby kolem roku 1640, dochoval se dokonce manuál pro uživatele.

Pojmenování

Ovšem co se týče původu názvu kondom, historici se leckdy neshodují. Francouzské městečko Condom, v němž je dokonce muzeum kondomů, se hlásí o prvenství, ale mnozí se kloní k tomu, že pravděpodobnější je to, že je název odvozen od onoho lékaře Karla II., který se jmenoval Conton (někde se uvádí i Condom či Condon). Tento lékař si tak vysloužil šlechtický titul. Dále se objevují názory, že jde o odvozeninu z latinského slova „condus“, které označuje nádržku.

Kondomy z ovčích střívek se v 18. století rozšířily v některých svobodomyslnějších zemích dost. I přesto se udržela i látková mužská ochrana. Prý si ještě Heinrich Heine v 19. století nechal šít hedvábné návleky na míru. Z této doby se také dochovaly luxusní kondomy z textilu, na nichž jsou vytištěny obrázky sexuálních scén.

Naprostý přelom přinesl rok 1844 – pánové Hancock a Goodyear zavedli vulkanizaci gumy. Brzy se začaly vyrábět elastické gumové kondomy, byly ale drahé, proto se po použití nevyhazovaly, ale čistily. První latexové kondomy se objevily roku 1880.

Doporučujeme

Revue

Bytosti z hlubin moří děsí i fascinují již po staletí

Bytosti z hlubin moří děsí i fascinují již po staletí

Mořské panny patří mezi nejznámější bytosti světových legend. Jsou jen produktem lidské fantazie, nebo se za nimi skrývají neznámí obyvatelé oceánů? Zprávy námořníků, rybářů i obyvatel pobřežních oblastí tuto otázku ...
Co se opravdu odehrává v naší hlavě? Tajemství vědomí a podvědomí

Co se opravdu odehrává v naší hlavě? Tajemství vědomí a podvědomí

Lidský mozek nepřetržitě zpracovává obrovské množství informací, z nichž si uvědomujeme jen nepatrnou část. Zatímco některé podněty proniknou do našeho vědomí, jiné zůstávají skryté v podvědomí a ovlivňují naše jednání, ...
Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Když archeologové v roce 1912 odkryli v egyptské Amarně bustu královny Nefertiti, našli dílo, které dodnes patří k nejslavnějším uměleckým pokladům starověku. Dokonale zachovalá tvář legendární panovnice fascinuje odborníky i ...
Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Na první pohled se zdají univerzitní kampusy důstojné a bezpečné. Ale co když jejich stěny skrývají temná tajemství? Od strašidelných pokojů přes stíny obětí až po přízraky studentů – některé ...
Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Piraňa červená patří mezi nejslavnější sladkovodní ryby světa. Její ostré zuby a pověst nemilosrdného zabijáka inspirovaly filmaře i spisovatele. Skutečnost je však o něco složitější. Přestože jde o schopného predátora, ...
Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Kdysi pulzovala životem, dnes v nich zní jen vítr a ozvěny minulosti. Města opuštěná lidmi, ale podle mnohých ne zcela prázdná. Katastrofy, války i lidská chamtivost z nich udělaly místa, ...
Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Proč neandrtálci, naši nejbližší příbuzní, zmizeli z povrchu Země, zatímco Homo sapiens ovládl svět? Vědci se už desítky let snaží rozluštit jednu z největších záhad lidských dějin. Nové genetické výzkumy ...
Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Austrálie je domovem mnoha nebezpečných tvorů a žije zde i nenápadný hmyz, který dokáže způsobit mimořádně bolestivé zranění. Mravenec býčí patří mezi největší a nejagresivnější mravence na světě. Jeho bodnutí ...
Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Na odlehlé farmě v americkém Tennessee se začátkem 19. století odehrávaly události, které dodnes patří k nejděsivějším případům paranormálních jevů v dějinách Spojených států. Neviditelná síla tahala lidi z postelí, ...
Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Dlouhá desetiletí platilo, že jednou poškozené mozkové buňky už lidské tělo nikdy nenahradí. Moderní výzkumy však ukázaly, že pravda je mnohem složitější. Mozek si totiž dokáže vytvářet nové neurony i ...
Reklama
Reklama