Soud chce zachovat dosavadní praxi
Ústavní soud zdůvodnil svůj krok především snahou zachovat dosavadní ústavní zvyklosti. Podle soudců bylo v minulosti běžné, že se prezidenti České republiky vrcholných summitů Severoatlantické aliance účastnili. Výjimku představovaly pouze situace, kdy tomu bránily zdravotní důvody.
Soudce zpravodaj Pavel Šámal uvedl, že vláda, ministerstvo zahraničních věcí i další dotčené instituce musí bez prodlení informovat NATO a pořadatele summitu o tom, že součástí české delegace bude také prezident republiky.
Předběžné opatření se vztahuje výhradně na summit v Ankaře. O samotné kompetenční žalobě, kterou prezident podal, bude Ústavní soud rozhodovat až v následujících měsících.
Prezident mluví o vyloučení z jednání
Prezident Petr Pavel dlouhodobě tvrdí, že vláda překročila své pravomoci, když jej z příprav delegace vyřadila. Ve své žalobě argumentuje tím, že účast hlavy státu na podobných summitech je součástí zavedené praxe a že kabinet nemůže jednostranně rozhodovat o jeho nepřítomnosti.
„Nejde o jednu židli na mezinárodním jednání. Jde o vědomé rozhodnutí vlády prezidenta z účasti vyloučit,“ uvedl Pavel.
Kompetenční žaloba má podle informací z Hradu 27 stran a podrobně popisuje vznik celého sporu i důvody, proč by měl soud vymezit pravomoci jednotlivých ústavních institucí.
Babiš rozhodnutí respektuje, ale nesouhlasí s ním
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozhodnutí soudu bude respektovat, zároveň jej však označil za nesprávné. Podle jeho názoru nese odpovědnost za zahraniční politiku vláda, a proto by měla mít rozhodující slovo při sestavování delegace.
Mohlo by vás zajímat
„Považuji to za absurdní rozhodnutí. Za zahraniční politiku odpovídá vláda, a proto si myslím, že tento krok není ve prospěch České republiky,“ uvedl premiér.
Ještě několik dní před rozhodnutím soudu přitom Babiš oznámil, že českou delegaci mají tvořit především on, ministr zahraničí a ministr obrany. Prezidentovu žádost o předběžné opatření následně veřejně kritizoval s tím, že summit NATO není běžná zahraniční cesta, ale jedno z nejdůležitějších bezpečnostních jednání roku.
Představitelé vlády podezírají soud ze zaujatosti
Nejostřejší reakce však nepřišly pouze směrem k prezidentovi, ale také k samotnému Ústavnímu soudu. Část vládních představitelů zpochybnila nestrannost rozhodnutí a objevila se i podezření na údajné stranění hlavě státu.
Předseda SPD Tomio Okamura například uvedl, že rozhodnutí vyvolává otázky ohledně rovného přístupu ke všem občanům a rychlosti, s jakou soud v této věci postupoval. Podle něj se Ústavní soud stal „vazalem prezidenta“.
Podobně kriticky se vyjadřovali i další představitelé vlády, kteří upozorňovali na skutečnost, že někteří soudci byli do funkcí jmenováni právě Petrem Pavlem. To podle nich může vyvolávat pochybnosti o objektivitě rozhodování.
Oba soudci, kteří s předběžným opatřením nesouhlasili (a upozornili, že soud by měl být při vydávání podobných předběžných opatření zdrženlivější, a také vyjádřili obavu, aby se odkaz na dosavadní ústavní zvyklosti nestal automatickým argumentem pro zásahy do politických sporů ještě před jejich definitivním posouzením), byli ale právě těmi, které jmenoval současný prezident. Argument o automatickém stranění Hradu tak podle části odborníků neodpovídá skutečnému průběhu hlasování.
Předseda soudu odmítá politické nálepky
Na kritiku reagoval také předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Zdůraznil, že soud není na žádné straně politického sporu a rozhoduje výhradně podle ústavy a zákonů.
„Ústavní soud není s nikým a není proti nikomu. Je nezávislou institucí, která rozhoduje na základě práva,“ uvedl Baxa.
Zároveň vysvětlil, že rychlé rozhodnutí souviselo především s časovou tísní. Akreditace na summit NATO se totiž uzavírají ještě před samotným začátkem jednání a pozdější zásah soudu by už nemohl situaci napravit.
O roli prezidenta rozhodne až konečný verdikt
Předběžné opatření zatím řeší pouze účast Petra Pavla na summitu v Ankaře. Samotný spor o to, kdo rozhoduje o zastoupení České republiky na podobných mezinárodních akcích, tím ale zdaleka nekončí.
Definitivní odpověď má přinést až rozhodnutí o kompetenční žalobě. Právě to může do budoucna vymezit hranice mezi pravomocemi prezidenta a vlády v oblasti zahraniční politiky a stát se významným precedentem pro další fungování českého ústavního systému.
