Dnes je 24. 6. 2026 a svátek má Jan

Čachtická paní – vypráví se o ní mnoho různých věcí, podle všeho byla kupříkladu v opojení při mučení dívek

O uherské šlechtičně Alžbětě Báthoryové bylo již napsáno mnoho. Ani zde se nevyhneme krvavé historii, s ní spojené.

Zásah

Psal se rok 1610 a hrabě György Thurzo, uherský palatin, nejvyšší dvorský úředník a zástupce panovníka u soudu, právě se svými vojáky obsadil hrad Čachtice. Kolem paní tohoto sídla v Horních Uhrách, dnešním Slovensku, se šířily strašlivé zvěsti, ale ani on nečekal takovou hrůzu, které byl svědkem. V temném sklepení narazili na hraběnku, které z rukou kapala krev, jenomže ne její vlastní. Vojáci dále objevili mrtvá těla mladých dívek, a tak se zprávy o mnohonásobných vraždách provázených hroznou krutostí potvrdily.

Reklama

Kým byla?

Alžběta Báthoryová se narodila roku 1560 do jednoho z nejurozenějších rodů v Uhrách. Byla nejen velmi bohatá, ale také velmi krásná – dokonce se říkalo, že to byla jedna z nejoslnivějších krásek v celých Uhrách. Nápadníků byla celá řada a v roce 1575 se mladinká dívka provdala za hraběte Ference Nádasdyho – tomu během manželství postupně porodila pět dětí, dvě z nich zemřely v útlém věku.

Víme také to, že Alžběta patrně trpěla epilepsií, existují i domněnky, že se u ní projevovala homosexuální orientace. Prý jaksi tíhla k „mužské roli“, proto ráda nosila převážně mužské oblečení a lovila. Své násilnické sexuální představy však ze začátku držela na uzdě, teprve později je začala uskutečňovat, a to výhradně na ženách.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Manžel zřejmě o ženině sadismu věděl a není vyloučeno, že sám trpěl podobnými sklony. Tvrdé zacházení s poddanými bylo v té době v Uhrách běžné, a tak drastické tresty, které udělovala hradní paní, nebyly pojímány jako projev psychicky narušené osobnosti. Navíc – během manželství nedocházelo zřejmě k těm největším hrůzám, ty se začaly dít po manželově smrti v roce 1604.

Železná panna

Známá je pověst o tom, že se hraběnka koupala v krvi mladých dívek, protože věřila, že ji to omladí. Za tím účelem měla být zkonstruována „železná panna“. Ve chvíli, kdy se dvířka panny zavřela, probodly tělo dívky stovky železných hrotů, krev se zachycovala a vedla do hraběnčiny koupací vany. Prý takto usmrtila 650 panen. Mýtus ale asi odvádí pozornost od hlavního motivu jejího jednání – sadismus se připisoval tehdy hlavně mužům, proto se Alžbětina krutost zdůvodňovala marnivostí. Její jednání se ale zakládalo více než na marnivosti zřejmě na radosti z bolesti druhých.

Alžběta byla bohatá, jak již bylo výše uvedeno, a vlastnila mnoho hradů a zámků. Mučila všude, ale Čachtice přece jen vynikaly. Pod hradem vedla síť tmavých podzemních chodeb a vězeňských kobek.

Mizení dívek

Alžběta se obklopovala neustále zástupem mladého ženského služebnictva, děvčata u ní přebývala v takzvaném gynaeceu, části hradu určené pro ženské obyvatelstvo. Z nich si vybírala stále nové a nové oběti.

Nejednala ovšem sama, měla pomocníky. Byl to János Ujváry alias Ficzko, dvorní trpaslík a pacholek, který byl v hraběnčiných službách od deseti let. Pomáhal lákat dívky do služby, zúčastňoval se mučení a pak pohřbíval těla. Dalšími pomocnicemi byly: Ilona, vychovatelka tří dcer, a Dorota Szentésová.

Na hradě se o mučení vědělo. Hraběnka dívky zpočátku jen trápila a bičovala, zanedlouho však překročila mez vraždy a dívky začaly záhadně mizet beze stopy. Rodičům bylo oznámeno, že buď utekly s milencem, nebo zemřely na nějakou chorobu.

Vše prý mělo probíhat tak, že do podzemí nalákala hraběnka dívky pod záminkou, že potřebuje jejich služby, tam však byly spoutány a mučeny, až krev stříkala a Alžběta byla jako v opojení. Když byla zima, vyvlekly služebnice ještě dívky ven, kde je polévaly vodou, až umrzly.

Soud

Jak je možné, že jí to procházelo šest let? Jako příslušnici vysoké aristokracie by jí nikdo nevyčítal pár zmizelých služebných, taková byla doba. Jenomže ženského osazenstva ubylo natolik, že se začaly shánět dívky z okolí. Nakonec byly unášeny. Určitá hranice již byla překročena, úroveň vraždění dosáhla takové míry, že roku 1610 zasáhly úřady.

V roce 1611 došlo k procesu. Služebné, které se na zločinech podílely, čekala poprava, Alžběta vyvázla, byla však až do své smrti v roce 1614 internována na čachtickém hradě.

Doporučujeme

Revue

Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Když archeologové v roce 1912 odkryli v egyptské Amarně bustu královny Nefertiti, našli dílo, které dodnes patří k nejslavnějším uměleckým pokladům starověku. Dokonale zachovalá tvář legendární panovnice fascinuje odborníky i ...
Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Na první pohled se zdají univerzitní kampusy důstojné a bezpečné. Ale co když jejich stěny skrývají temná tajemství? Od strašidelných pokojů přes stíny obětí až po přízraky studentů – některé ...
Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Piraňa červená patří mezi nejslavnější sladkovodní ryby světa. Její ostré zuby a pověst nemilosrdného zabijáka inspirovaly filmaře i spisovatele. Skutečnost je však o něco složitější. Přestože jde o schopného predátora, ...
Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Kdysi pulzovala životem, dnes v nich zní jen vítr a ozvěny minulosti. Města opuštěná lidmi, ale podle mnohých ne zcela prázdná. Katastrofy, války i lidská chamtivost z nich udělaly místa, ...
Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Proč neandrtálci, naši nejbližší příbuzní, zmizeli z povrchu Země, zatímco Homo sapiens ovládl svět? Vědci se už desítky let snaží rozluštit jednu z největších záhad lidských dějin. Nové genetické výzkumy ...
Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Austrálie je domovem mnoha nebezpečných tvorů a žije zde i nenápadný hmyz, který dokáže způsobit mimořádně bolestivé zranění. Mravenec býčí patří mezi největší a nejagresivnější mravence na světě. Jeho bodnutí ...
Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Na odlehlé farmě v americkém Tennessee se začátkem 19. století odehrávaly události, které dodnes patří k nejděsivějším případům paranormálních jevů v dějinách Spojených států. Neviditelná síla tahala lidi z postelí, ...
Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Dlouhá desetiletí platilo, že jednou poškozené mozkové buňky už lidské tělo nikdy nenahradí. Moderní výzkumy však ukázaly, že pravda je mnohem složitější. Mozek si totiž dokáže vytvářet nové neurony i ...
Záhadný hlas možná zachránil letadlo před katastrofou

Záhadný hlas možná zachránil letadlo před katastrofou

Nekonečná tma nad severním Atlantikem, bouře, nefungující navigace a posádka, která si uvědomila, že možná letí špatným směrem. Pak se v pilotových sluchátkách ozval podivný mechanický hlas, který nadiktoval novou ...
Zázraky se dějí: Dívka v pralese a horník pod zemí přežili nemožné

Zázraky se dějí: Dívka v pralese a horník pod zemí přežili nemožné

Někdy stačí jediná vteřina a lidský život se promění v boj o přežití. Pád letadla do peruánské džungle i výbuch hluboko pod zemí připravily desítky lidí o život. Přesto se ...
Reklama
Reklama