Stop zestátnění médií
Demonstraci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii, který dlouhodobě vystupuje proti krokům směřujícím k větší kontrole veřejnoprávních médií ze strany státu. Účastníci požadovali, aby vláda stáhla návrh zákona, který by podle nich mohl vést k zásadní proměně dosavadního modelu financování.
„Stáhněte zákon na zestátnění České televize a rozhlasu, nesahete na jejich financování a nepokoušejte se podřídit je vašemu politickému vlivu. Zkrátka –stáhněte tu věc,“ zaznělo z pódia od předsedy spolku Mikuláše Mináře. Akce se obešla bez jakýchkoliv konfliktů či incidentů.
Proč měnit, co funguje?
Návrhů, jak změnit financování veřejnoprávních médií, se postupně sešlo více. Ministr kultury Oto Klempíř (nestr. za Motoristy) nyní prosazuje variantu, která počítá především s navázáním financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Tím by byl zrušen dosavadní systém koncesionářských poplatků a jejich přímého výběru od domácností. Je však třeba dodat, že média hrazená ze státního rozpočtu by v konečném důsledku byla stejně placena občany, potažmo daňovými poplatníky, přerozdělení financí by však bylo závislé na vládnoucí garnituře.
Nový tak návrh otevírá debatu především o tom, do jaké míry může být financování veřejnoprávních médií závislé na každoročním rozpočtovém rozhodování státu. Podle ministra má jít o snahu zjednodušit systém a zajistit stabilní financování médií. Zároveň ale připouští, že návrh vyvolává silnou veřejnou i politickou diskusi, zejména kvůli obavám z možného posílení vlivu politiků na fungování médií.
Klempíř po jednání s vedením České televize a Českého rozhlasu uvedl, že bude pokračovat v pravidelných konzultacích a chce hledat kompromisní řešení. Diskuse se má zaměřit také na nastavení kontrolních mechanismů, aby byla zachována redakční nezávislost. Součástí dalších jednání má být i otázka, jak by se v novém systému určoval objem financí pro obě instituce a jak zajistit jejich dlouhodobou předvídatelnost v rámci státního rozpočtu.
Poplatky 150 korun a 55 korun měsíčně jako předmět sporu
Financování veřejnoprávních médií je aktuálně založeno na koncesionářských poplatcích – 150 korun měsíčně za Českou televizi a 55 korun za Český rozhlas. Tyto částky rostly po řadě let teprve nedávno, přičemž debata o jejich výši i budoucnosti nyní znovu zesílila.
Vláda argumentuje potřebou modernizace systému, kritici ale upozorňují, že jakýkoliv přesun financování směrem ke státnímu rozpočtu může zvýšit politický vliv na média veřejné služby.
Mohlo by vás zajímat
Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral i generální ředitel České televize Hynek Chudárek po jednání s ministrem uvedli, že preferují zachování stávajícího modelu. Oba ale zároveň připustili nutnost další diskuse o kompromisní podobě systému, a to vzhledem ke stávající politické reprezentaci.
Politická debata a další postup
Změny v mediálním zákoně jsou nyní v připomínkovém řízení, které má trvat do poloviny května. Poté má vzniknout pracovní skupina, která bude návrh dále upravovat. Do procesu se má zapojit i premiér Andrej Babiš (ANO), tkerý označil návrh za začátek dlouhé politické diskuse a zdůraznil, že cílem není ohrozit fungování médií. „Nepochybuji, že ta debata bude na celý rok, ale nikoho neohrožujeme, chceme férovou a transparentní diskusi,“ uvedl.
Debata o budoucnosti financování veřejnoprávních médií tak pokračuje v silně polarizované atmosféře. Zatímco vláda mluví o nutné reformě a stabilizaci systému, část opozice i veřejnosti varuje před oslabením nezávislosti médií, která mají plnit kontrolní roli vůči moci.
