Vedra nekončí ani po západu slunce
Zatímco přes den představují v extrémních vedrech hlavní riziko přehřátí organismu a dehydratace, v noci lidem komplikuje život skutečnost, že teplota neklesá pod 20 stupňů Celsia. Právě takové noci meteorologové označují jako tropické.
Při vysokých nočních teplotách lidské tělo jen obtížně odvádí nahromaděné teplo. Organismus proto hůře regeneruje a spánek bývá kratší i méně kvalitní. Nejvíce ubývá hlubokých fází spánku, které jsou zásadní pro odpočinek mozku i celého těla. Dlouhodobé nevyspání se pak může projevit únavou, horší koncentrací, podrážděností nebo větší psychickou zátěží. U citlivějších lidí se mohou objevit také bolesti hlavy, zažívací obtíže nebo další psychosomatické potíže.
Lékaři zároveň doporučují nesnažit se usínání za každou cenu urychlovat. Je dobré jít spánku naproti a ulehnout ve chvíli, kdy se skutečně dostaví únava, doporučují odborníci. Současně varují před častým užíváním léků na spaní bez doporučení lékaře. Opatrnost radí také při používání klimatizace. Příliš nízká nastavená teplota nebo proudění studeného vzduchu může vést například k bolestem v krku, chrapotu nebo svalovým potížím.
Tropických nocí přibývá
Podle dlouhodobých klimatických měření se počet tropických nocí v České republice zvyšuje. Posledním rokem bez jediné tropické noci byl rok 1978. Od roku 2010 nastal pouze jediný rok, kdy jejich počet klesl pod deset.
Letošní léto se už nyní začíná přibližovat rekordním sezonám z let 1994 nebo 2015, které patřily z hlediska nočních teplot k nejteplejším v historii měření. Meteorologové upozorňují, že s pokračujícím oteplováním lze očekávat další nárůst četnosti i délky podobných epizod.
Za vedry stojí rozsáhlá tlaková výše
Extrémní teploty nezasahují pouze Českou republiku. Podobné počasí panuje v řadě evropských zemí včetně Německa, Maďarska nebo části Balkánu.
Meteorologové vysvětlují současnou situaci přetrvávající mohutnou tlakovou výší, označovanou také jako tepelná kopule. Ta funguje jako pomyslné víko nad atmosférou – brání výměně vzduchu, umožňuje dlouhodobé sluneční záření a postupné hromadění tepla při zemském povrchu.
Mohlo by vás zajímat
Výsledkem jsou několikadenní až vícedenní vlny veder s minimálním ochlazením během noci. Letošní epizoda představuje už čtvrtou výraznější vlnu vysokých teplot v průběhu tohoto léta.
Sucho zvyšuje riziko požárů
Extrémní vedra doprovází také vysoké riziko vzniku a rychlého šíření požárů. Dlouhodobě vysušená vegetace se snadno vznítí a oheň se může za větrného počasí šířit velmi rychle.
Zatímco v některých částech jižní Evropy hasiči bojují s rozsáhlými lesními požáry, v České republice je situace zatím výrazně příznivější. Přesto i tuzemští hasiči evidují zvýšený počet zásahů u požárů travních porostů nebo polí. Řada krajů a měst proto přijímá preventivní opatření. K zákazu rozdělávání ohňů se připojila například Praha a obdobná omezení platí i v dalších regionech.
Meteorologové navíc očekávají, že dnes se nebezpečí požárů ještě zvýší a vysoké riziko bude platit pro většinu území republiky.
Výstrahy před extrémní tepelnou zátěží pokračují
Vedle požárů zůstává hlavním zdravotním rizikem přehřátí organismu. Meteorologové proto nadále vydávají výstrahy před extrémní tepelnou zátěží, které upozorňují nejen na samotnou teplotu vzduchu, ale také na její dopad na lidské zdraví.
Nejvyšší stupeň zátěže se i dnes týká především částí Jihomoravského a Zlínského kraje, kde se očekávají nejvyšší denní teploty.
Odborníci doporučují během horkých dnů omezit fyzickou námahu v odpoledních hodinách, pravidelně doplňovat tekutiny, nosit lehké světlé oblečení a pokud možno se vyhýbat dlouhodobému pobytu na přímém slunci. Zvýšená pozornost by měla být věnována zejména seniorům, malým dětem a lidem s chronickými onemocněními, u nichž představují dlouhotrvající vedra největší zdravotní riziko.
