ANO chce brzdit výdaje, SPD mluví o trestání nezaměstnaných
Rozpor se naplno projevil po pondělním jednání koaliční rady. Ani několik kol diskusí zatím nepřineslo dohodu a spor se tak přesouvá na další jednání odborníků. Ministr argumentuje především dopady letošního zvýšení podpory v nezaměstnanosti. To má podle něj znamenat dodatečné výdaje státního rozpočtu přibližně o 8,5 miliardy korun. V situaci, kdy je nezaměstnanost relativně nízká, nepovažuje za nezbytné, aby stát vyplácel takto vysoké částky všem skupinám uchazečů.
Okamura má opačný pohled. Podle něj není důvod, aby lidé, kteří řadu let pracovali a odváděli daně i pojistné, při dočasné ztrátě zaměstnání přicházeli o část podpory. „Nevím, proč trestat pracující lidi,“ reagoval předseda SPD. Zároveň zdůraznil, že jeho hnutí nechce snižovat příjmy lidí, kteří se krátkodobě ocitnou bez práce, a požaduje sociálně citlivější nastavení systému.
Juchelka přitom původní návrh upravil právě s ohledem na zranitelnější skupiny. Úlevy mají mít lidé starší 52 let, uchazeči zapojení do rekvalifikací i ti, kteří se vracejí na pracovní trh po rodičovské dovolené. Ministr tvrdí, že tím původní záměr výrazně změkčil. Ani tato varianta však SPD nepřesvědčila. Ministr práce chce tak koaličním partnerům znovu vysvětlit důvody navrhované změny. „Budeme ještě s SPD jednat, půjdu na schůzi expertní skupiny a vysvětlím jim ten záměr ještě jednou,“ uvedl Juchelka.
Podpora se letos zvýšila, nyní se má část změn vrátit zpět
Současný spor navazuje na změny, které začaly platit od ledna 2026. Podpora v nezaměstnanosti se tehdy v úvodní fázi zvýšila: lidé do 52 let dostávají první dva měsíce 80 procent předchozího čistého výdělku, starší uchazeči mohou tuto sazbu čerpat první tři měsíce. Smyslem úpravy bylo poskytnout lidem po ztrátě práce větší finanční jistotu při hledání nového zaměstnání.
Nynější návrh chce od ledna 2027 vrátit sazbu v prvních dvou měsících na 65 procent předchozího výdělku. Ve třetím a čtvrtém měsíci by podpora zůstala na 50 procentech a v další části podpůrné doby by se zvýšila ze současných 40 na 45 procent. Změnit se má také maximální výše dávky. Podle ministerstva práce by úprava mohla státnímu rozpočtu ušetřit zhruba 4,5 až pět miliard korun ročně.
Rozhodne další jednání koalice
Zatím není jasné, zda se vládním stranám podaří najít společnou podobu návrhu. SPD odmítá i kompromisní variantu a požaduje, aby se lidem po ztrátě zaměstnání podpora nesnižovala. ANO naopak trvá na rozpočtových úsporách a argumentuje tím, že výše podpory musí odpovídat situaci na pracovním trhu.
Rozhodující budou další jednání koaličních partnerů a následný legislativní proces. Pokud se strany nedohodnou, může se změnit nejen podoba návrhu, ale i jeho další osud. Pro lidi, kteří se mohou v příštím roce ocitnout bez práce, tak zatím to, jak vysokou podporu budou moci čerpat, zůstává nejisté
