Koordinace napříč státem
Nově zřízená funkce má podle vlády odstranit roztříštěnost v tom, jak jednotlivé resorty započítávají výdaje související s obranou. Dosud se část položek objevovala v různých kapitolách státního rozpočtu a jejich uznání ze strany NATO nebylo vždy jednoznačné.
Jakub Landovský, který má zkušenosti z diplomatického působení při Severoatlantické alianci, má fungovat jako koordinátor mezi ministerstvem obrany, financí a dalšími úřady. Jeho úkolem má být především metodické sjednocení postupů a dohled nad tím, aby výdaje odpovídaly pravidlům NATO. Podle vlády nejde o exekutivní funkci s vlastním rozpočtem, ale spíše o „styčný bod“, který má urychlit a zpřehlednit vykazování obranných financí.
Obranný rozpočet pod cílem
Letošní plánované výdaje na obranu se pohybují kolem 154,8 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1,72 % HDP. Na dosažení alianční hranice 2 % tak schází zhruba 20 miliard korun.
Vláda původně počítala s tím, že část dalších investic – například některé dopravní stavby, infrastruktura nebo zásoby státních hmotných rezerv – by mohla být do obranných výdajů započtena. Podle pravidel NATO ale velká část těchto položek nesplňuje kritéria přímých vojenských výdajů, a proto se v konečném součtu neobjeví.
Tento rozdíl mezi domácím výkladem a alianční metodikou je jedním z důvodů, proč Česko cíl zatím neplní.
Babiš: obrana je nově klíčová priorita
Premiér Andrej Babiš v posledních dnech uvedl, že dosažení dvouprocentního cíle je nyní jednou z hlavních priorit vlády. „Uděláme vše pro to, abychom minimálně ta 2 % splnili v tomto roce,“ uvedl přímo.
Zmocněnec Landovský má proto pomoci nejen s metodikou vykazování, ale i s hledáním možností, jak do obranných výdajů zahrnout maximální objem uznatelných položek v rámci pravidel NATO. Podle premiéra má jít o kombinaci lepší koordinace, efektivnějšího plánování a přesnějšího vykazování výdajů napříč státem.
Mohlo by vás zajímat
Opozice rozhodnutí vlády ohledně plnění obranných výdajů vítá, ale jmenování Landovského vnímá spíše jako administrativní řešení, které samo o sobě nezajistí reálné navýšení obranného rozpočtu. Podle kritiků je klíčové především navýšit prostředky ministerstva obrany, nikoli jen upravovat jejich klasifikaci.
2 % HDP jako dlouhodobý závazek
Závazek vydávat na obranu alespoň 2 % HDP patří mezi základní pilíře členství v NATO. Česko jej v minulosti plnilo jen částečně a v některých letech se pod tuto hranici dostávalo.
V posledních letech se výdaje postupně zvyšují, ale rozdíl mezi plánovanou a skutečně uznanou úrovní stále přetrvává. Nový zmocněnec má proto pomoci nejen s dosažením cíle v letošním roce, ale i s tím, aby se výdaje staly dlouhodobě předvídatelnějšími a lépe strukturovanými.
O tom, zda se podaří 2% hranici skutečně naplnit už letos, rozhodne až finální podoba státního rozpočtu a to, jak NATO jednotlivé položky uzná v rámci svého hodnocení.






