Z původních plánů zůstala zhruba polovina lokalit
Příprava akceleračních zón trvala více než půl roku a provázely ji tisíce připomínek od krajů, obcí, odborných organizací i veřejnosti. Původní návrh počítal se 110 lokalitami, jejich počet se však během projednávání postupně snižoval – nejprve na 94 a nakonec na 61.
Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) vláda zvolila výrazně opatrnější přístup než její předchůdci. „Zvolili jsme minimalistickou variantu,“ uvedl Havlíček. Konkrétně se jedná zhruba o jedenáct procent původně navržené plochy, což ale stále splňuje podmínku Evropské komise pro čerpání připravených dotací. Celková rozloha schválených lokalit odpovídá přibližně dvěma třetinám území hlavního města Prahy.
Zrychlení neznamená automatické povolení
Kabinet zdůrazňuje, že vznik akceleračních zón neznamená automatický souhlas se stavbou větrných nebo fotovoltaických elektráren. Investoři budou i nadále muset splnit všechny zákonné požadavky a získat potřebná povolení.
Hlavní změnou má být zjednodušení administrativy a kratší povolovací řízení „Akcelerační zóna neznamená, že se tam větrníky budou stavět automaticky. Jde pouze o zrychlené řízení pro projekty, které splní všechny podmínky,“ vysvětlil Havlíček.
Ministerstvo životního prostředí zároveň uvádí, že vybrané lokality byly posouzeny tak, aby zde nehrozily zásadní střety s ochranou přírody ani s jinými významnými veřejnými zájmy. V některých případech tak odpadne část dnes povinných posuzování, například některé procesy hodnocení vlivů na krajinu či životní prostředí.
Obce i energetici mají výhrady
Přestože vláda tvrdí, že při přípravě návrhu zohlednila připomínky samospráv, část obcí se staví k vymezení zón nadále rezervovaně. Kritické připomínky zazněly také od organizací podporujících rozvoj obnovitelných zdrojů.
Podle Svazu moderní energetiky by se povolovací procesy měly zjednodušit nejen ve vybraných lokalitách, ale napříč celou Českou republikou.
Mohlo by vás zajímat
Výhrady směřují také k technickým parametrům návrhu. Problematická je podle zástupců oboru například maximální výška větrných elektráren stanovená na 250 metrů. Podle nich může takové omezení znevýhodnit využití nejmodernějších technologií s vyšší účinností.
Vláda naopak argumentuje tím, že přísnější pravidla mají chránit krajinný ráz a zmírnit dopady na okolní obce.
Česko za evropskými cíli výrazně zaostává
Schválení akceleračních zón přichází v době, kdy Česká republika patří mezi státy s nejnižším podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. Podle dat Eurostatu země zaostává za většinou členských států a současným tempem by jen obtížně plnila své energetické závazky.
Národní klimaticko-energetický plán počítá s tím, že do roku 2030 vzroste instalovaný výkon fotovoltaických elektráren přibližně na 10 gigawattů. V současnosti je zhruba na polovině této hodnoty.
Ještě výraznější rozdíl je u větrné energetiky. Cílem je dosáhnout výkonu kolem 1,5 gigawattu, což představuje přibližně čtyřnásobek dnešní kapacity. Bez výrazně rychlejší výstavby nových zdrojů bude podle odborníků splnění těchto cílů velmi obtížné.
Podmínka pro evropské miliardy
Vymezení akceleračních zón je zároveň jedním z milníků, které Česká republika musí splnit v rámci Národního plánu obnovy. Právě od jejich schválení se odvíjí možnost čerpání části evropských prostředků určených na modernizaci energetiky a podporu zelené transformace.
Ve hře je až 25 miliard korun, které mají pomoci financovat investice do energetické infrastruktury, modernizace distribučních sítí nebo rozvoje obnovitelných zdrojů.
O dalším tempu výstavby ale nakonec rozhodne především zájem investorů, ochota obcí nové projekty přijímat i rychlost samotných povolovacích procesů. Právě jejich zjednodušení má být hlavním přínosem nově schválených akceleračních zón.
