Nové programy mají být hotové už na jaře
Irena Fričová se ve funkci ředitelky Národního pedagogického institutu prakticky okamžitě pustila do přípravy změn, které mají ovlivnit podobu základního vzdělávání na další roky. Při jednání se školským výborem poslancům představila své priority a potvrdila, že úprava vzdělávacích programů patří mezi ty hlavní.
Cílem je připravit změny s předstihem před školním rokem 2028/2029. Samotná změna dokumentů ale nebude znamenat okamžitou proměnu výuky. Školy ji budou muset následně zapracovat do vlastních vzdělávacích programů a učitelé se na nový systém připravit.
Druhý jazyk by mohl přijít až od třetí třídy
Výrazná změna se rýsuje především v oblasti jazykového vzdělávání. Povinný cizí jazyk by podle připravovaného směru nemusel být zaveden už od první třídy, ale až od třetího ročníku.
Současně se diskutuje o větší autonomii samotných škol. Ty by mohly mít možnost rozhodnout, zda druhý cizí jazyk zařadí mezi povinné předměty, nebo ho nabídnou dětem jako volitelnou možnost.
Argumentem pro změnu je snaha dát školám větší prostor reagovat na jejich vlastní podmínky a možnosti. Ne každá škola má například dostatek učitelů všech jazyků nebo stejné podmínky pro jejich výuku.
Opozice varuje před návratem zpět
Právě větší volnost ale vyvolává kritiku opozice. Podle ní může změna znamenat oslabení jazykové vybavenosti českých dětí. Kritici upozorňují také na širší problém – podle jejich názoru se ustupuje od směru, který měl výuku více orientovat na praktické dovednosti a kompetence žáků.
Dosavadní proměna vzdělávání počítá s tím, že nestačí pouze znalosti memorovat. Děti mají umět informace vyhodnocovat, pracovat s nimi a používat je v běžných situacích. Opozice se obává, že nový přístup bude klást větší důraz na tradiční obsah učiva na úkor těchto dovedností.
Mohlo by vás zajímat
Fričová: Je to také přání premiéra
Nová šéfka NPI přitom uvedla, že plánované změny nejsou pouze její vlastní iniciativou. Podle Fričové odpovídají také představě premiéra o tom, jakým směrem by se české školství mělo vydat.
Právě tato skutečnost může z připravovaných úprav udělat jeden z prvních výrazných střetů o podobu českého vzdělávání. Změny rámcových programů totiž ovlivní nejen učivo, ale také způsob, jakým budou školy plánovat výuku a co budou od žáků očekávat.
Rozhodnou nejen učební plány, ale i peníze
Zatímco Národní pedagogický institut řeší podobu vzdělávání, ministerstvo školství se musí vypořádat s další zásadní otázkou – kolik peněz na něj bude mít.
Ministr Robert Plaga po jednání s prezidentem Petrem Pavlem uvedl, že chce při rozpočtových jednáních získat pro školství dalších šest miliard korun. V návrhu státního rozpočtu je pro resort počítáno s částkou kolem 288 miliard.
Podle Plagy současná částka neumožňuje bez dalších peněz splnit všechny závazky, které si vláda stanovila.
Plaga chce dostat učitele na 75 tisíc
Jedním z hlavních cílů je růst učitelských platů. Ministr chce do roku 2029 naplnit vládní programový slib, podle kterého by průměrný plat učitelů měl dosáhnout 75 tisíc korun měsíčně.
Zároveň má postupně růst i odměňování začínajících pedagogů. Vládní plán počítá s tím, že učitel nastupující do profese by měl mít v roce 2029 průměrně kolem 50 tisíc korun. „Investice do vzdělání má být rozhodně vysoká, protože se nám v budoucnu vrátí,“ shrnul Plaga směr, kterým chce rozpočtová jednání vést.
Právě propojení vzdělávacích reforem s jejich financováním bude nakonec pro vládu klíčové. Pokud mají školy měnit způsob výuky, posilovat jazykové vzdělávání, připravovat učitele na nové požadavky a současně zvyšovat jejich platy, bude na to potřeba stabilní financování i v dalších letech.
