Dnes je 15. 9. 2026 a svátek má Jolana

Sama v poušti mezi válčícími kmeny. Gertrude Bellová překonala hranice své doby

Jen málokterá žena své doby se odvážila tam, kam nevstoupila většina mužů. Britská cestovatelka, archeoložka a politička Gertrude Bellová procestovala Arabský poloostrov, pronikla mezi válčící kmeny a svými znalostmi později ovlivnila podobu moderního Blízkého východu.

Procestovala Arabský poloostrov

Před slavnou expedicí do Arabské pouště podnikla Gertrude Bellová již několik cest do arabských zemí. Její první velká výprava v letech 1899 až 1900, během níž na velbloudech procestovala značnou část Blízkého východu, v ní probudila celoživotní lásku k cestování i hluboký zájem o místní kulturu a obyvatele.

Reklama

Vydala se mezi válčící kmeny

Mimořádnou odvahu prokázala 16. prosince 1913, kdy se vydala do Arabské pouště. Nejenže ji čekala drsná krajina s extrémními výkyvy počasí, ale vstupovala také do oblasti, kde spolu soupeřící kmeny sváděly boje o moc. Navíc cestovala jako sama žena v době, kdy bylo něco podobného naprosto výjimečné.

Britské úřady Bellovou požádaly, aby o této oblasti shromáždila informace, žádnou ochranu jí však neposkytly. Přesto úkol přijala. Vyjela z Damašku a zamířila na jih mezi Drúzy. Přestože hovořila arabsky a dobře znala místní zvyky, hrozilo jí na cestě přepadení i smrt.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Přežila vězení v Hailu

Další překážkou se stala oblast An Nafúd, kde prudký vítr během několika okamžiků zvedá oblaka červeného písku a dokáže zcela pohltit cestu. Dne 26. února 1914 dorazila Bellová do města Hail, ležícího v oáze na území dnešní Saúdské Arábie.

Místo odpočinku ji však čekalo zatčení. Protibritsky naladění arabští předáci ji uvěznili a Bellová strávila za mřížemi jedenáct dní. Ani tehdy nepřestala pracovat – pečlivě si zapisovala poznatky o politické situaci v regionu. Po propuštění se urychleně vrátila do Bagdádu.

Pomohla utvářet nový Blízký východ

Krátce po jejím návratu do Anglie vypukla první světová válka. Informace, které během svých cest shromáždila, se ukázaly jako mimořádně cenné pro britskou vládu.

Po skončení války se Bellová podílela na vymezování hranic nově vznikajících států na Blízkém východě. V roce 1921 ji budoucí britský premiér Winston Churchill pozval na konferenci v Káhiře, kde byla jedinou ženou mezi politickými představiteli a odborníky.

Gertrude Bellová dokázala, že odvaha, vzdělání a vytrvalost mohou otevřít dveře i tam, kde společnost ženám žádné místo nepřiznávala. Svými cestami překonala nejen tisíce kilometrů pouště, ale také předsudky své doby. Dodnes je považována za jednu z nejvýznamnějších cestovatelek a znalkyň Blízkého východu, která zanechala stopu nejen v zeměpisných mapách, ale i v dějinách.

Doporučujeme

Revue

Tresty, půsty a bolest za zdmi středověkých klášterů. Jaká byla skutečnost?

Tresty, půsty a bolest za zdmi středověkých klášterů. Jaká byla skutečnost?

Klášterní život měl svá přísná pravidla. Ne každý mnich však žil v neustálém utrpení, jak by se mohlo zdát z některých pozdějších vyprávění. Vedle půstu a odříkání existoval také propracovaný ...
Jed jako dokonalá zbraň. Někdy může být nebezpečné i něco, co vypadá úplně nevinně

Jed jako dokonalá zbraň. Někdy může být nebezpečné i něco, co vypadá úplně nevinně

Jed může zabíjet, ochromovat i odradit nepřítele. V přírodě však není výsadou hadů a štírů. Jedovaté látky najdeme u hmyzu, ryb, obojživelníků i dalších živočichů. Někteří je používají k lovu, ...
Bodnutí hmyzem skončilo hororem. Z hlavy pacientce lékaři vytáhli přes čtyřicet larev

Bodnutí hmyzem skončilo hororem. Z hlavy pacientce lékaři vytáhli přes čtyřicet larev

Na Jamajku odjela na několik měsíců. Domů se však dvaačtyřicetiletá žena vrátila předčasně a ve velmi vážném stavu. Zpočátku to vypadalo na obyčejnou infekci kůže. Skutečná příčina jejích potíží byla ...
Lze vypnout mozek a nemyslet na nic?

Lze vypnout mozek a nemyslet na nic?

Říct si „teď už nebudu na nic myslet“ zní jednoduše. Jenže právě v okamžiku, kdy se o to pokusíme, začneme svou mysl sledovat. Mozek přitom ani v klidu nepřestává pracovat. ...
Delfíni a bonobové mají sex i pro potěšení. Jsou v tom mezi zvířaty výjimeční?

Delfíni a bonobové mají sex i pro potěšení. Jsou v tom mezi zvířaty výjimeční?

Sex je v přírodě především cestou k rozmnožování. Jenže ne vždy. Některá zvířata vyhledávají sexuální kontakt i tehdy, když z něj nemůže vzniknout mládě. Nejznámějšími příklady jsou delfíni a bonobové. ...
Ranulph Fiennes neznal strach. Překonal Saharu, Antarktidu i Arktidu

Ranulph Fiennes neznal strach. Překonal Saharu, Antarktidu i Arktidu

Poušť, led, polární noc, bouře i nekonečné pláně zamrzlého oceánu. Pro britského dobrodruha Ranulpha Fiennese nebyly překážkou, ale výzvou. Jeho největší podnik, Transglobální expedice, trval téměř tři roky a vedl ...
Moucha není jen otravným hmyzem, má překvapivě dokonalé schopnosti

Moucha není jen otravným hmyzem, má překvapivě dokonalé schopnosti

Stačí zaslechnout známé bzučení a většina z nás okamžitě ví, že je někde poblíž. Moucha domácí je přitom mnohem dokonalejší tvor, než by se podle jejího otravného poletování mohlo zdát. ...
Šumavská umrlčí prkna spojovala svět živých a mrtvých. Kdo je však použil znovu, mohl litovat!

Šumavská umrlčí prkna spojovala svět živých a mrtvých. Kdo je však použil znovu, mohl litovat!

Na Šumavě kdysi stála u cest, kapliček i okrajů lesů zvláštní dřevěná prkna. Měla na sobě kříže, obrázky, jména zemřelých a někdy i výjevy z jejich života. Říkalo se jim ...
Než NASA poslala do vesmíru člověka, nechala letět šimpanze

Než NASA poslala do vesmíru člověka, nechala letět šimpanze

Než se Alan Shepard mohl posadit do kabiny Mercury, musela NASA nejprve zjistit, zda její nová kosmická loď vůbec dokáže člověka bezpečně vynést do výšky, vystavit ho beztíži a zase ...
Mravenčí říše dokáže překvapit. Někteří mravenci pěstují houby, jiní chovají mšice, další zotročují ostatní

Mravenčí říše dokáže překvapit. Někteří mravenci pěstují houby, jiní chovají mšice, další zotročují ostatní

Mravenci jsou jedni z nejúspěšnějších obyvatel planety. Žijí téměř všude, budují dokonale organizované společnosti a jejich kolonie mohou čítat jen několik jedinců, ale také statisíce členů. Někteří pěstují houby, jiní ...
Reklama
Reklama
Reklama