Tma probouzí naši představivost
Podle německého lékaře a specialisty na spánek Jürgena Zulleyeho jsme během noci vystaveni zvláštnímu stavu, kdy chybí většina běžných podnětů. Přes den naši pozornost zaměstnává práce, lidé kolem nás, zvuky města nebo domácí povinnosti. V noci však okolní svět téměř umlkne a naše mysl se obrací sama k sobě.
Právě tehdy získávají větší prostor obavy, které jsme přes den dokázali odsunout stranou. I drobný zvuk nebo neurčitý stín mohou vyvolat nepříjemný pocit. Mozek se snaží vysvětlit to, co nedokáže jasně rozpoznat, a často přitom sklouzává k těm nejčernějším scénářům.
Evoluce nás naučila být ve tmě opatrní
Velkou roli hraje také zrak. Ve tmě přicházíme o svůj nejdůležitější orientační smysl. To, co je za denního světla naprosto obyčejné, může v noci působit tajemně nebo dokonce hrozivě.
Vědci se domnívají, že jde o pozůstatek dávné minulosti. Naši předkové byli po tisíce let vystaveni nebezpečí predátorů i nepřátel. Přestože dnes lidi spí v bezpečí svých domovů, mozek si určitou míru noční ostražitosti zachoval. Jako by v nás stále dřímal pradávný poplašný systém, který nás nutí být ve tmě opatrnější.
Během „hodiny vlků“ klesá psychická odolnost
Za nejtěžší období noci bývá považována doba mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. Právě tehdy dosahuje lidský organismus nejhlubšího útlumu. Ve skandinávských zemích se tomuto času tradičně říká „hodina vlků“ – období, kdy jsou lidé nejzranitelnější, nejčastěji je trápí noční můry a přepadají je chmurné myšlenky.
Není divu. Tělo v této době pracuje na nejnižší obrátky, krevní tlak i tělesná teplota klesají a mozek není připraven řešit složité problémy. To může vyvolávat silný pocit bezmoci a beznaděje.
Hormony ovlivňují naši náladu
Významnou roli hrají také hormony. Kolem třetí hodiny ranní bývá v organismu vysoká hladina melatoninu, hormonu řídícího spánek. Naopak množství endorfinů, které jsou spojovány s dobrou náladou a pocitem pohody, bývá velmi nízké.
Mohlo by vás zajímat
Výsledkem je stav, kdy se necítíme ani energičtí, ani optimističtí. Mozek navíc pracuje jinak než během dne a mnohem snadněji se soustředí na negativní myšlenky. To, co se ráno po probuzení zdá jako drobná komplikace, může ve tři ráno působit jako neřešitelná životní katastrofa.
Ráno bývá všechno jinak
Dobrou zprávou je, že noční pesimismus bývá většinou jen dočasný. Jakmile se rozední, zvýší se hladina hormonů podporujících bdělost, mozek začne znovu zpracovávat podněty z okolí a naše schopnost racionálně uvažovat se vrátí do normálu.
Pokud vás tedy někdy uprostřed noci přepadnou černé myšlenky, zkuste si připomenout jednoduché pravidlo: rozhodnutí, která vypadají beznadějně ve tři ráno, často vypadají mnohem lépe po snídani.
Krátké probuzení uprostřed noci není ničím neobvyklým. Pokud se vám však zdá, že jsou všechny problémy náhle neřešitelné, nejspíš za to nemůže skutečnost, ale kombinace tmy, únavy, hormonálních změn a dávných evolučních mechanismů. Předkové správně říkali: „Ráno moudřejší večera.“

